Výrobu potravin prodražují vysoké vstupní náklady zemědělců a potravinářů na energie, pohonné hmoty, přepravu, skladování nebo také rostoucí mzdy. Zdaleka největší vliv na ceny potravin však mají ceny energií.
Podle prezidentky existuje cesta, jak ušetřit velkou část nákladů, ovšem přejít na alternativní zdroje nelze ze dne na den. „Nás nejvíc mrzí, že vláda se stále tváří, že se nic neděje. Všechno se zdražuje, ceny snižovat nelze,“ upozornila Večeřová
Dodala, že výrobci všechny náklady do ceny nezahrnují, protože by byl výrobek neprodejný. „Chléb se zdražil o pět korun, ovšem reálně by měl průměrně zdražit o 13 korun,“ vysvětluje šéfka potravinářů.
Podle ní navíc ani nejsou výrobci schopni konkurovat zahraničním producentům, protože jejich ceny dotují tamní vlády a oni pak mohou mít nižší ceny.
S tím souhlasí také prezident Agrární komory Jan Doležal. Ten se ovšem obává spíš toho, zdali bude v zimě čím topit. „Plyn spotřebovávají z dvaceti procent domácnosti, zbytek pak připadne na průmysl a samozřejmě zemědělství,“ říká.
Sociálně slabší budou mít na den jeden rohlík, varuje šéfka potravinářů |
„Mlékárny před dvaceti lety masově přecházely na zemní plyn. Teď jsem zvědavý, jestli bude vůbec dostatek mléka,“ zamýšlel se na tiskové konferenci Doležal a dodal, že vláda vůbec zemědělcům nepomáhá. „Navíc není schopná nám sdělit, jestli nám zajistí dostatek energií,“ říká prezident Agrární komory.
Podle Večeřové se v Česku vůbec nepodporuje potravinářství. „České potraviny nejsou asi pro vládu důležité a myslí si, že všechno dovezeme. To ovšem není pravda, nedovezeme, o tom jsme se přesvědčili v době pandemie. V době krize se každý stát uzavřel a preferoval vlastní zájmy,“ doplnila šéfka komory.
Mouka a máslo vystřelily nejvíce
Podle Českého statistického úřadu spotřebitelské ceny v červenci pokračovaly v meziročním růstu. Ten dosáhl hodnoty 17,5 procenta. Oproti minulému měsíci ceny vzrostly o 1,3 procenta, což byl nejmírnější meziměsíční nárůst od letošního února.
Za zrychleným meziročním cenovým nárůstem stojí hlavně potraviny a nealkoholické nápoje. Ty totiž oproti loňskému červenci zdražily už o 19,3 procenta. Více než dvacetiprocentní cenový nárůst byl patrný třeba u masa, sýrů nebo tvarohu. Ještě citelněji zdražily oleje či tuky, a to meziročně až o 53,4 procenta. Cena mouky pak stoupla dokonce o 64 procent.
Meziroční inflace byla v červenci na 17,5 %. Meziměsíčně stoupla nejméně od února |
Ceny potravin budou pravděpodobně ještě dál růst a jedinou cenovou brzdou by mohlo být snížení DPH z 15 procent na 10, jak uvedl ekonom Lukáš Kovanda. „Státní rozpočet by přišel sice o sedm miliard ročně, ale šlo by o účinnější nástroj, než vydat 66 miliard na úsporný tarif,“ kritizoval Kovanda.
Podle něj by jakákoliv dotace či vládní pomoc měla být adresná, nikoli plošná. „Paradoxně úsporný tarif přisype těm domácnostem, které to vůbec nepotřebují a zaplatí si tím vyhřívání bazénu. Chudší domácnosti potřebují peníze na potraviny, na které vysoké ceny doléhají nejvíce,“ říká Kovanda.
