Příprava je v plném proudu. Odehrála se už dvě přípravná utkání. Mrzí vás, že nemůžete naskočit už teď?
Samozřejmě mě to mrzí. V přípravě naberete fyzickou kondici, ze které poté celou sezonu těžíte. Já jsem z předsezonního drilu čerpal, protože jsem ho odtrénoval naplno. Díky tomu jsem mohl vydržet celých čtyřicet minut zápasu. Někdy se nakupí i několik zápasů v týdnu, tudíž člověk musí mít fyzičku. Mám rád přípravu, kdy se běhá a nabírá se právě fyzická kondice.
Nejhorší pocity jste musel mít v průběhu jara a hlavně při finálové sérii s Chrudimí, do které jste nemohl zasáhnout. Jaké to bylo?
Když člověk na zápasy jen kouká a nemůže zasáhnout, je to horší. Je úplně jedno, jestli na to koukám doma v televizi nebo přímo z hlediště. Z hlediště je to možná ještě horší. I když jsem se snažil držet, tak při finále z Chrudimí už jsem si zakřičel. Mrzelo mě to. Myslím, že kdybych hrál, tak by se nám podařilo titul obhájit. Všechna čtyři utkání byla vyrovnaná. Dvakrát rozhodovalo prodloužení. Bylo to opravdu hodně vyrovnané.
Váš nešťastný moment v Mělníku, který vás vyřadil pro zbytek sezony: máte ho pořád v hlavě?
Mám v telefonu uložené video toho momentu. Občas se na něj podívám, protože každý to viděl trošku jinak. Já jsem si to úplně přesně nepamatoval. Myslel jsem si, že jsem si to přivodil sám špatným došlápnutím. Kluci mi říkali, že do mě soupeř strčil. Na videu je nakonec vidět, že do mě opravdu strčil a já nekontrolovaně spadl a nohu nechal bohužel pod sebou. Připadalo mi, že mi vyskočilo koleno. Nakonec to byl přední křížový vaz.
Tušil jste už v tu chvíli, že je hodně zle? Že pro letošek je konec?
Já jsem věděl, že to je špatné. Okamžitě jsem říkal, že tohle je na záchranku. Všichni doufali, že mé zranění nebude tak vážné. Druhý den jsem šel na kontrolu do nemocnice v Plzni. Řekli mi, že vaz vypadá, že drží. Za pár hodin jsem šel na magnetickou rezonanci. Tam mi paní, která se o mě starala, řekla, že vaz vůbec nevidí. Tam už jsem ztratil naději.
Před sezonou by tomu nikdo nevěřil, tvrdí zlatý futsalista Vnuk |
Operaci jste podstoupil v březnu. Jak jste na tom s rekonvalescencí?
Operoval mě pan doktor Zeman tady v Plzni. Meniskus to nakonec odnesl méně, než jsme čekali. Mám sešitý pravý zadní a z levého kousek odebral. Měsíc po operaci jsem začal chodit na čínskou medicínu, kam docházím pravidelně jednou týdně. Dále navštěvuji našeho týmového fyzioterapeuta. S ním už jsem začal týden po operaci. K fyzioterapeutovi chodím třikrát, někdy čtyřikrát týdně na hodinu, hodinu a půl. Mám skvělou péči. Doma k tomu jezdím na rotopedu a chodím si zaplavat do bazénu.
Dokážete odhadnout, kdy by mohl přijít váš návrat na palubovku?
V polovině září jdu na kontrolu. Do té doby nesmím běhat. To pro moje letošní působení není ideální. Mým cílem je se vrátit v lednu a pomoc Interobalu k návratu na český futsalový trůn. Do poháru s velkou pravděpodobností nezasáhnu. Koncem prosince by se mělo hrát finále, takže to nestihnu. Chci pomoct vrátit titul do Plzně a odehrát co nejlépe utkání za reprezentaci.
Vy máte zkušenosti se zraněními během kariéry. Jak těžký pro vás bude návrat po tomto zranění?
Bude těžké se vrátit zpátky do formy, kterou jsem měl. Dost pravděpodobně budu mít i vzadu v hlavě myšlenku na to, co se mi stalo. Budu se možná bát, aby se mi nestalo něco podobného, nebo dokonce stejného. Mám díky bohu talent od přírody. Budu se do toho muset dostat. De facto rok nebudu hrát futsal. Doma si už teď kopu s balonem. Zkouším dělat nožičky. Rok bez balonu u nohy by mi určitě chyběl. Alespoň takto si zatím pomáhám.
Máte teď vlivem zranění více volného času. Co děláte, když nejste na rehabilitaci nebo zrovna nijak necvičíte?
Snažím se pracovat na domě. Manželka je nadšená. Říkala mi, že za celou dobu jsem se nikdy tolik neptal. Někdy jsem s tím prý až otravný. Mám hodně volného času a nevím, co s ním. Dvě hodiny cvičím, zajdu na dvě hodiny do bazénu, chvilku na kole, ale zbytek dne nemám co dělat. Tak se snažím doma pořád něco dělat.
Máte nějaké koníčky, kterým se teď věnujete?
Věnuji se svým sběratelským kartičkám. Stojí to hodně peněz, ale je to koníček. Baví mě to.
