Praha - Velkoobchodní prodejní cena chleba z pekáren v červnu průměrně meziročně stoupla o 5,50 Kč, pekárny se aktuálně potýkají hlavně se zdražování plynu, jehož cena stoupla v řádu stovek procent. Kvůli rostoucím cenám se mění struktura výrobků a lidé přecházejí od dražších produktů jako je máslové pečivo k levnějším variantám jako je konzumní chléb a rohlíky. Vyplývá to z údajů Svazu pekařů a cukrářů v ČR.
Svaz už delší dobu apeluje na vládu, aby zavedla kompenzace vysokých cen energií. Podle údajů svazu prodejní cena chleba z pekáren sice meziročně stoupla o 5,50 koruny, náklady na upečení ale v případě nárůstu cen plynu o 350 procent stouply o 6,40 koruny. A v případě, že podniku zdražil plyn desetinásobně, vzrostl náklad na upečení chleba o 12,70 koruny, uvedl svaz. Do kalkulace se podle něj započítávají jen hlavní vstupy, tedy ceny pšenice, energie, pohonné hmoty a platy, nezahrnuje například vodné a stočné nebo náklady na údržbu strojů.
Podle výkonného ředitele svazu Bohumila Hlavatého musí vláda učinit řadu kroků, aby se růst cen pekárenských výrobků zastavil. Zmínil hlavně kompenzace cen energií nebo žádá nevyzývat ke zlevnění na základě dat, která nemají podle něj v Česku žádné opodstatnění. "Vláda pekařům do dnešního dne nikterak nepomohla a mnoho z nich bylo nuceno svůj provoz ukončit nebo se aktuálně dostávají do svízelné finanční situace a jsou nuceni své výrobky výrazně neustále zdražovat," uvedl Hlavatý.
Pekárenský obor v ČR měl loni podle svazu obrat 25 miliard korun a pracovalo v něm asi 22.600 zaměstnanců s průměrnou mzdou 25.807 korun. V Česku je zhruba 700 pekáren, z toho 50 průmyslových, 500 řemeslných pekáren a zbytek jsou výrobny obchodních řetězců, sdělil svaz. Ročně vyrobí 575.000 tun pekárenských produktů, z toho 250.000 tun chleba. S výjimkou výroben v obchodních řetězcích jsou podniky vlastněné ze 100 procent českým kapitálem, tvrdí svaz. Průměrnou velkoobchodní prodejní cenu chleba svaz neuvedl.
Lídrem na trhu jsou podle něj firmy Penam a United Bakeries z holdingu Agrofert ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), 50 procent tvoří střední a řemeslné pekárny, pekárny a rozpékárny obchodních řetězců tvoří 15 procent trhu a ostatní výrobci tvoří pět procent trhu.
Obchodní řetězce v ČR podle svazu ovládají trh z 60 procent, jejich podíl se každý mění jen v řádu jednoho nebo dvou procent, což podle něj vytváří velký tlak na nízkou dodavatelskou cenu základních výrobků. Podíl nezávislých prodejců jako jsou večerky, hotely nebo školy je zhruba 20 procent a klesá. Samotné pekárny mají zhruba 15 procent trhu a v Česku je asi 2500 provozoven, které prodávají čerstvé regionální pečivo. Zbylých pět procent trhu tvoří on-line prodej, tržnice nebo stánky.
Mzdy v oboru meziročně stouply o zhruba 15 procent, svaz ale upozorňuje na to, že i přesto jsou v pekárenství nejnižší z celého potravinářského průmyslu a zaměstnanci pekáren jsou skupinou, která je ohrožena růstem inflace.
