Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle Niedermayera jsou pro přijetí eura důvody politické i hospodářské. „Po přijetí eura bude česká ekonomika stabilnější a o něco rychleji poroste. Členství v eurozóně znamená, že ta země je v centru dění a přeci jen se víc podílí na směřování Evropské unie,“ řekl europoslanec hned v úvodu.
Česko je na euro navíc podle něj velmi dobře připraveno. „Myslím, že žádná z těch zemí, které přijímaly euro v tom druhém sledu, nebyla tak dobře připravena jako Česká republika,“ dodal.
Skopeček namítl, že česká koruna ekonomice nijak nepřekáží. „Exportéři s českou korunou zaznamenávají rekordní úspěchy. Konvergujeme k bohatším zemím Evropské unie i s českou korunou. A hlavní náklady jsou jasné – s tím, že bychom přijali euro, tak si nevyměníme jenom ty bankovky a mince v peněženkách, ale ztratíme autonomní měnovou politiku,“ vypočítal.
Začíná poslední léto s kunou, příští turistická sezona bude v eurech |
Ta je výhodná právě v současné době, kdy ČNB může proti inflaci bojovat i pomocí vyšších úrokových sazeb. „Z eurozóny se stala transferová unie, vidíme, že tam jsou předlužené země jako Itálie, Španělsko, Portugalsko, které mají zadlužení přes 100 procent HDP. Je jasné, že všechny ty stabilizační mechanismy půjdou spíše z těch zemí, které mají veřejné finance v lepším stavu, tedy i z České republiky, směrem k těm zemím, které nedokážou dlouhodobě fungovat hospodárně,“ dodal.
Právě velké rozdíly mezi členskými zeměmi eurozóny považuje Skopeček za jeden z největších problémů, které euro dostalo do kolébky už při svém vzniku.
„Euro bylo přijato v heterogenní měnové unii. To je definiční chyba a v průběhu let se ukazuje, že ty problémy se spíše prohlubují, než aby se eurozóna konsolidovala. Aby se zachránilo euro, musí se vytvářet nejrůznější nové mechanismy a popírat pravidla, na kterých původně byla postaveno,“ vypočítal Skopeček.
Niedermayer považuje řadu výhrad vůči euru za námitky namířené proti fungování dnešní Evropské unie. „Společný trh by v Evropě nevznikl, pokud by nevzniklo euro, protože takhle otevřený společný trh není slučitelný s opakováním různých kompetitivních devalvací,“ uvedl.
Přimlouvá se také za co nejrychlejší vstup Česka do systému ERM II, který je jakousi přípravou na euro. „Znamenalo by to, že se zavážeme, a to ne zcela striktně, k tomu, že náš směnný kurz k euru se bude pohybovat někde mezi, řekněme 21 a 28 korunami. Při dnešní úrovni kursu 24,50 si myslím, že to není absolutně nijak omezující pro naši měnovou politiku,“ dodal.
Euro a zdražení? Nesmysl. Podniky už spontánně přecházejí k euru, říká Špicar |
Místopředseda Sněmovny Skopeček upozornil, že země by v systému ERM II měly setrvat jen krátkou dobu před přijetím eura a nemá tedy smysl do něj vstupovat v příliš velkém předstihu. „Ekonomové často zmiňují, že země, které do ERM II přišly, se staly terčem testů nejrůznějších spekulantů, jestli dokážou ten kurz v tom v tom pásmu udržet. Země by do něj měla vstoupit až ve chvíli, kdy na národní úrovni vznikne shoda, že ta země chce skutečně euro zavést.“
Oba hosté Rozstřelu považují rozhodnutí o euru za politickou záležitost, možná v některých debatách až příliš zpolitizovanou.
V debatě přišla na přetřes i otázka možného vystoupení z eurozóny. Podle Niedermayer to sice technicky možné je, ekonomicky je však takový krok velmi problematický a v minulosti se debatoval jen v případě Řecka a jeho ekonomických obtíží.
„U země, která by z eurozóny vystupovala, by bylo velmi silné očekávání, že její měna propadne. A začít novou lepší budoucnost bez eura velkým propadem měny, by byl velký ekonomický problém,“ řekl Niedermayer.
Jak by vypadala současná inflace v Česku, kdyby se v tuzemsku už platilo eurem, nechtěli oba ekonomové příliš spekulovat. „Především, kdybychom měli euro, tak by se ta ekonomika vyvíjela jinak. To se nedá férově říct,“ uvedl europoslanec.
Podle něj jsou do určité míry rozdíly mezi zeměmi z hlediska inflace způsobené části domácích faktorů. „Naše ekonomika byla výrazně přehřátá, což mimo jiné ukazuje, že naše měnová politika nebyla schopna udělat to, co se od ní očekává, tedy zabránit tomu, aby v ekonomice narostly výrazně inflační tlaky,“ dodal.
Podle Skopečka je však možné říci, že eurozóna není zárukou nízké inflace. Inflace se v ní pohybuje od šestiprocentní Malty až po dvacetiprocentní pobaltské země. V eurozóně by v současné situaci ovšem Česko mělo extrémně nízké úrokové sazby. „A to by pravděpodobně vedlo k vyšší inflaci a ještě většímu rozbourání inflačních očekávání,“ doplnil Skopeček.
Dodává také, že peněz v ekonomice je nyní příliš mnoho a kdyby zůstaly ty úrokové sazby takto nízké, peněz by v ekonomice neubylo a inflaci by se vyřešit nepodařilo. „V posledních letech jsme si zvykli na abnormálně nízké úrokové sazby, které nikdy nebyly standardem a my se z toho nenormálního stavu dostáváme na nějaký normál,“ dodává.
Euro samo o sobě ekonomiku nespasí, míní expert na eurozónu |
Luděk Niedermayer souhlasil, že ECB měla začít se zvyšováním sazeb už dříve. „Bylo by lépe, kdyby byly minimálně třeba na nějakých třech, čtyřech procentech. Ale jinak samozřejmě platí, že pro někoho jsou ty nízké úrokové sazby pozitivní. V tomto případě jsou to firmy, které nyní čelí problémů s velmi drahými úvěry a řeší to tím, že si půjčují v eurech, čímž v ekonomice roste finanční riziko,“ upozornil.
Právě toto riziko by podle europoslance Niedermayera pomohlo přijetí eura odstranit, stejně jako transakční náklady. Domácnostem by pak odpadly starosti se sháněním peněz na dovolenou, ale pomohlo by jim i zprůhlednění maloobchodního trhu.
„Ukazuje se, že na maloobchodním trhu ta konkurence není, a proto také v řadě komodit nyní máme extrémně vysokou inflaci. Je to tím, že tam není dostatečná konkurence. Některé třeba internetové obchody v korunách nefungují a díky tomu chybí cenová transparence, kdy se podíváte třeba do kamenného obchodu, kolik stojí tento výrobek a zároveň se podíváte na nějaký velký portál webový a tam ta cena tam bude ve stejné měně,“ řekl.
Obvyklý argument s konverzí měny však Skopeček nepovažuje za příliš relevantní. „Nevím, kolikrát jezdí běžná domácnost na dovolenou, ale myslím si, že jednou za rok ten ta výhoda, že by se nemusely měnit koruny, je tak dramaticky malá, že to ani nestojí za řeč v porovnání s těmi riziky a makroekonomickými náklady,“ uvedl v závěru Rozstřelu.
Kurzová rizika či cenovou srovnatelnost připouští, ale náklady jako je třeba ztráta autonomní měnové politiky u něj převažují.
