Moskva - Ruská státní plynárenská společnost Gazprom dnes varovala, že ukrajinská firma Naftogaz by se mohla stát terčem ruských sankcí, které by mohly zastavit tranzit ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu. Informovala o tom agentura Interfax.
Rusko by podle Gazpromu mohlo sankce uvalit v souvislosti s arbitrážním řízením, které Naftogaz zahájil proti Gazpromu, protože ruský podnik nezaplatil za služby spojené s přepravou plynu přes Ukrajinu. Gazprom tvrdí, že za tyto služby nezaplatil, protože je ukrajinská strana neposkytla. V centru sporu stojí ukrajinské rozhodnutí přerušit tranzit ruského plynu přes měřicí stanici Sochranovka.
Naftogaz o zahájení arbitrážního řízení informoval začátkem září. "Finanční prostředky nebyly ze strany Gazpromu uhrazeny včas ani v plné výši," uvedl tehdy. Gazprom dnes nicméně požadavky Naftogazu odmítl. "Služby, které ukrajinská strana neposkytla, by neměly být a nebudou uhrazeny," dodal.
Ukrajina v květnu přerušila tranzit přes stanici Sochranovka, která je tranzitní cestou do Evropy pro zhruba třetinu celkového objemu ruského plynu přepravovaného přes Ukrajinu. Opatření zdůvodnila aktivitami ruských okupačních sil a uvedla, že ke splnění tranzitních závazků je možné přesměrovat tok plynu přes jiné propojovací body. Gazprom to však označil za technologicky nemožné. V současnosti podle agentury Interfax tranzit ruského plynu přes Ukrajinu dosahuje zhruba 42 milionů krychlových metrů denně.
"Naftogaz odmítl plnit své závazky ohledně tranzitu přes stanici Sochranovka bez řádných důvodů," uvedl dnes ruský podnik. Upozornil, že zahájení arbitráže pokládá za nepřátelský krok. Varoval rovněž, že pokud bude ukrajinská firma ve sporu pokračovat, mohly by mít ruské úřady "všechny důvody k uvalení sankcí vůči Naftogazu".
Přerušení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu by podle agentury DPA vedlo k dalšímu zhoršení situace na energetickém trhu v Evropě. Gazprom již začátkem tohoto měsíce oznámil, že ponechá mimo provoz plynovod Nord Stream 1, a to až do odstranění závad zjištěných při údržbě. Nord Stream 1, který vede z Ruska do Německa po dně Baltského moře, byl hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie.
Tento týden se navíc objevily zprávy o únicích plynu z plynovodu Nord Stream 1 i z paralelního plynovodu Nord Stream 2. Ten byl dokončen v loňském roce, jeho zprovoznění však zabránil německý kancléř Olaf Scholz krátce předtím, než ruská vojska v únoru napadla Ukrajinu. Ačkoli ani jeden z těchto plynovodů v současnosti plyn do Evropy nedodává, vyvolaly úniky podle agentury Reuters obavy ohledně bezpečnosti evropské plynové infrastruktury.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes prudce stoupla. Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku zdražil o téměř 20 procent a uzavřel na 208 eurech (zhruba 5100 Kč) za megawatthodinu (MWh). Cena kontraktu je tak několikanásobně vyšší než před rokem, kdy se pohybovala v blízkosti 40 eur za MWh.
