Součástí takzvané regulované složky ceny energií je i poplatek za distribuci, jehož výši distributorům schvaluje Energetický regulační úřad (ERÚ). Náklady na distribuci rostou, zjednodušeně řečeno, kvůli fyzikálním zákonům. Při přenosu energií totiž dochází ke ztrátám, které v absolutních částkách nejsou nikterak malé.
Z čeho se skládá cena elektřiny
|
Podle údajů ERÚ došlo například za minulý rok k celkově ztrátě 3,65 terawatthodin elektřiny. Takové množství by zajistilo roční spotřebu více než jednoho milionu průměrných tuzemských domácností. Ztráty musí distributor vykrývat tím, že elektřinu dokupuje. Spolu s tím, jak roste její cena na trhu, rostou jeho náklady na tuto službu.
„Distributoři vždy před koncem roku předkládají Energetickému regulačnímu úřadu návrh regulovaných cen pro následující rok a dokládají mimo jiné výši ztrát při distribuci a jejich hodnotu. Obhajují tak návrh svých cen. Fakticky jsou předkládané zprávy mnohem komplexnější, výsledkem je ale návrh regulovaných cen pro následující rok,“ vysvětluje Jiří Matoušek, marketingový ředitel společnosti Centropol.
Zastropovat vše
Právě o návrhu regulovaných cen na příští rok se nyní debatuje. Požadavky distributorů musí být ještě vyšší než obvykle – vzestup cen energií si zatím nemohly do regulované složky ceny energií propsat – právě proto, že je regulovaná. Zatímco cena silové elektřiny rostla mnohonásobně, úhrada za distribuci se neměnila.
Zatímco cena silové elektřiny rostla a její poměr na celkové ceně se zvyšoval, částka za distribuci zůstávala stejná a její dopad na celkovou cenu se tak zmenšoval. Grafy ukazují příklad sazby D02d a vychází z dat Jiřího Matouška ze společnosti Centropol.
Energetický regulační úřad nyní vládě navrhuje, aby zastropovala i regulovanou složku ceny energií a aby distributorům zvýšené náklady kompenzovala ze státního rozpočtu.
„Náklady na komodity potřebné k provozu soustav jsou z principu náklady, které regulátor musí zohlednit v regulované složce, protože je společnosti zajišťující chod soustav vynaložit musí. Cílem ERÚ proto je, aby byla zastropována i cena energií, které se propisují do regulované složky, to je aby byl snížený tlak na její nárůst,“ vysvětluje tiskový mluvčí úřadu Michal Kebort.
„Pro představu, meziročně výdaje na zajištění energií nutných pro chod vzrostly o nižší desítky miliard korun, které by se jinak propsaly do regulované složky, a tím i do výsledných cen,“ uvádí Kebort.
Zastropování cen v číslech: kolik skutečně zaplatíme za plyn a elektřinu? |
Radní ERÚ Petr Kusý v rozhovoru pro Seznam Zprávy varoval, že pokud by vláda náklady nesanovala, jejich růst by se do konečných cen spotřebitelů mohl promítnout dost výrazně. Například u elektřiny vláda stanovila cenový strop na její silovou složku ve výši šest korun za kilowatthodinu a uváděla, že celková cena díky tomu nepřekročí deset korun za kilowatthodinu. Podle Kusého se bez kompenzací distributorům může cena dostat i výše.
„Běžně se regulovaná složka měnila meziročně o jednotky procent, typicky méně než o inflaci. Vzhledem k nadále probíhajícím jednáním je předčasné pohyb regulované složky byť jen odhadovat. Pohybovat se může od nuly až po desítky procent, pokud by se měly rostoucí náklady na energie v regulované složce odrazit v plné výši,“ doplňuje pro IDNES.cz Kebort.
Co se stane, když strop na všechno neprojde
Ve vládě je silný tlak na to, aby se účty za elektřinu a plyn dále nezvyšovaly. A tak zřejmě k nějakému pokrývání ztrát distributorů dojde.
„Nastavení cen služeb spojených s dodávkou elektřiny i plynu řešíme v rámci zastropování a bude součástí příslušného nařízení vlády. Cílem je, aby nedošlo k navýšení cen oproti letošnímu roku,“ komentuje to tiskový mluvčí Úřadu vlády Václav Smolka.
Podobně situaci vidí i Matoušek z Centropolu. „Vládní tým nyní hledá způsob, jak distributorům kompenzovat růst nákladů jiným způsobem než tak, že by se propsaly do ceníků,“ míní Matoušek.
Úsporný tarif v praxi. Dodavatelé začali odběratelům zohledňovat příspěvek |
„Pokud by nedošlo k dohodě o úhradě navýšení ceny distributorům ze státního rozpočtu, tak by se regulované ceny u elektřiny mohly zvýšit o 35 až 40 procent,“ odhaduje Matoušek. Například bytová jednotka se sazbou D02d nyní hradí za distribuci zhruba 1 630 korun za megawatthodinu (MWh) bez DPH a nově by podle odhadu Matouška hradila (bez DPH) o 570 korun více.
U plynu by se podle odborníka mohly regulované ceny zvýšit klidně i o 80 procent, ze zhruba 200 korun na 360 korun bez DPH na MWh. „Výraznějšímu zvýšení regulovaných cen se vládní tým snaží zamezit zmrazením ceny elektřiny na ztráty. Dojde tak pravděpodobně jen k velmi mírnému nárůstu regulovaných cen elektřiny a o trochu většímu nárůstu regulovaných cen zemního plynu,“ uklidňuje Matoušek.
| Porovnání ceny za MWh, bez fixních plateb za jistič, u sazby D02d (bytová jednotka – elektřinou svítí, vaří, používá běžné spotřebiče) | ||
|---|---|---|
| ceny v roce 2021 (před zvyšováním) | ceny druhé poloviny roku 2022 | |
| Cena silové elektřiny | 1 600,0 | 5 500,0 |
| Distribuce | 1 633,0 | 1 633,0 |
| Systémové služby | 113,5 | 113,5 |
| Daň z elektřiny | 28,3 | 28,3 |
| POZE (obnovitelné zdroje) | 495,0 | 495,0 |
| celkem bez DPH | 3 869,8 | 7 769,8 |
| DPH 21% | 812,7 | 1 631,7 |
| cena s DPH 21% | 4 682,5 | 9 401,5 |
Zdroj: Jiří Matoušek, Centropol
Rovnováha v síti
Zvyšovat se pravděpodobně bude i platba za systémové služby. To je poplatek společnosti ČEPS, která dorovnává spotřebu a výrobu elektřiny v síti. Letos kvůli vysokým cenám elektřiny, kterou nakupuje, hlásí ČEPS až trojnásobné náklady – vzrostly jí ze sedmi na 20 miliard korun a v příštím roce zřejmě ještě budou růst.
Avšak složka systémových služeb tvoří v cenících jen malé procento z celkové částky a tak ani její růst nedopadne na konečné spotřebitele nějak významně. „Vzhledem k tomu, že za 1 MWh se platí české přenosové soustavě 113 korun bez daně, tak i kdyby se cena zvedla na dvojnásobek, na 226 korun, tak je to při průměrné spotřebě tří MWh ročně navýšení zhruba 410 korun i s daní navíc,“ vysvětluje Matoušek.
Zároveň připomíná, že až do konce příštího roku je odpuštěn poplatek za obnovitelné zdroje energie, který činí zhruba 599 korun za MWh včetně DPH.
