Loni byla osmadvacetiletá biatlonistka jedním z největších skokanů sezony. Ve čtyřech předcházejících obsadila v celkovém pořadí poháru 59., 90., 65. a 68. místo. A najednou se našla na sedmnáctém řádku klasifikace.
Dojela pátá v Annecy, kde dokonce po poslední střelbě hromadného závodu vedla. Skončila šestá v Oslu, sedmá v Kontiolahti.
Zatímco za celou svoji předchozí kariéru nasbírala v poháru dohromady 185 bodů, rázem jich za jedinou zimu pobrala 441.
„Celá sezona byla super a nemám jí v podstatě vůbec co vytknout,“ nadšeně vykládala v březnu. „Mám radost, že práce, kterou s Egilem (trenérem Gjellandem) odvádíme, je konečně vidět také na výsledcích. Těší mě i to, že jsem s výjimkou olympijského masáku jela naprosto všechny závody, včetně štafet, a byla jsem tu porci schopná zvládnout. Přitom to byla má první takhle náročná sezona.“
Příprava na tu následující probíhala bez větších potíží. „Měla jsem jen jeden zdravotní výpadek. V Oberhofu na soustředění v tunelu jsem nezvládla přechody z tepla do zimy,“ říká v Hochfilzenu.
Jessica Jislová bojuje na trati ve finském Kontiolahti při úvodní štafetě sezony.
Z úvodního pohárového týdne v Kontiolahti si však odvážela 50. místo ve vytrvalostním závodě a 74. ve sprintu. Ztrácela běžecky a v porovnání s excelentní bilancí minulé sezony také střelecky.
Nechce však dovolit, aby ji jeden takový týden jakkoli psychicky nahlodal. „Měla jsem v Kontiolahti jednu špatnou položku a jednu dost ovlivněnou větrem, takže bych se z toho úplně nehroutila.“
Ujišťuje, že sezona 2021-2022 ji nabila vědomím: Ono to opravdu jde závodit i ve špičce.
„Jen mám letos pocit, že se všichni k sobě přiblížili. Výsledky jsou v porovnání s loňskem hodně natěsno a rozdíly malé,“ povídá.
Aby Davidové svištěly lyže. Kouzelník na broušení Eder teď pomáhá Čechům |
Největší radost zatím měla ze 6. místa české ženské štafety. „Ta nás dost povzbudila. Ale tady je hned na programu další. Budeme muset předvést ještě lepší výkon, abychom takový výsledek zopakovaly,“ soudí.
V olympijské, pro ni tolik úspěšné zimě, se s největší ztrátou formy potýkala na hrách v Pekingu. V Číně cítila, že se jí vyloženě nejezdí dobře. Tentokrát bude vrchol sezony při světovém šampionátu hostit německý Oberhof, ale Jislová poukazuje: „Je hodně složité držet formu celou sezonu. Nejde to naplánovat, ovlivňuje ji hodně proměnných.“
Včetně zdraví. V minulosti Jislovou opakovaně srážely nemoci, předloni také covid. I proto nemíní v tomto směru nic podcenit. A to i za situace, kdy po dvou letech přestaly být na biatlonových Světových pohárech povinné roušky.
„Jejich nošení mi přišlo jako rozumná věc a pokračuji v něm nadále na místech, která jsou hodně zalidněná,“ říká. „Třeba v letadle, nebo když si jdu nakoupit do obchodu, kde se pohybuje víc lidí. Čím víc se blížil začátek sezony, tím víc jsem se snažila držet odstup. Nejde jen o covid, ale i o další nemoci. Chci se před nimi chránit, jak nejlépe mohu.“
Na biatlonové scéně nadále vystupuje coby ambasadorka Mezinárodní biatlonové unie IBU, v rámci komise sportovců má na starosti problematiku rovnosti pohlaví. „Nejnověji jsme vyráběli dotazník pro sportovce, abychom zjistili jejich názory na toto téma.“
Cizí jí není ani problematika ekologie. „Bulharsko zrovna dostalo cenu pro tým, který nejlíp recykloval. Chce to víc mladých lidí, kteří se o tyhle věci zajímají,“ tvrdí.
V Hochfilzenu v minulosti skončila nejlépe sedmnáctá v roce 2019.
První dvacítka by Jessicu Jislovou rozhodně potěšila i ve čtvrtečním sprintu.
„Těším se. Bude tu určitě příjemněji než v Kontiolahti. A také zdejší trať mám ráda,“ oznamuje.
