Vilnius/Praha - Vedení Běloruska umožnilo, že se Minsk spolupodílí na ruské agresi proti Ukrajině, na běloruském území jsou ruská vojska a v posledních dnech byl dokonce podepsán dokument o rozmístění nestrategických jaderných zbraní v Bělorusku, což zvyšuje riziko jejich použití z jeho území. I nadále také pokračují represe vůči lidem i politickým vězňům v Bělorusku, řekl v rozhovoru s ČTK Valeryj Sachaščyk, ministr obrany v běloruské exilové vládě, která sídlí ve Vilniusu. "Myslím, že nebudu přehánět, když řeknu, že posledních 100 let nikde v Evropě nebyla tak těžká situace, pokud jde o lidská práva, jako je nyní v Bělorusku," uvedl Sachaščyk, který před pár dny navštívil Prahu.
Bělorusko za Lukašenka hájí zájmy Ruska a spolupracuje s ním. Již dříve v této souvislosti exilový ministr obrany uvedl, že v zemi začala také fungovat obdoba ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Soukromá organizace Gardservis je napojená na Lukašenkův režim a již před několika měsíci začala s výcvikem svých vojáků. Podle všeho jde o první takovou soukromou skupinu v zemi, které běloruský autoritativní vládce Alexandr Lukašenko udělil právo nosit zbraně a poskytovat vojenské služby.
"Vím, že skupina existuje, ale bohužel nemám žádné aktuální informace, například o tom, že by momentálně operovali mimo území Běloruska či plnili nějaké úkoly na Ukrajině," uvedl Sachaščyk. Podle něj to je ale možné. Rusko totiž do této skupiny investovalo obrovské peníze. "A nemyslím si, že by Vladimir Putin jen tak vyhazoval peníze. Když už do Gardservisu investoval, bude chtít nějakou návratnost svých peněz," doplnil exilový ministr.
Pokud jde o wagnerovce, ti podle něj nabrali do svých řad i Bělorusy a mnoho z nich už na Ukrajině zemřelo. "Ekonomická situace v Bělorusku je teď opravdu velmi špatná, lidé nemají, jak si vydělat peníze, a proto se někteří z nich přidali právě k Wagnerově skupině," řekl 58letý Sachaščyk, který v minulosti studoval v Moskvě a posléze sloužil i v běloruské armádě. Odešel z ní před více než dvaceti lety.
Dlouholetý Putinův spojenec Lukašenko, který podpořil ruskou invazi na Ukrajinu, vládne železnou rukou již od roku 1994. Během protestů po volbách v roce 2020 policie zadržela více než 35.000 lidí a tisíce z nich zbila. Úřady rovněž zavřely většinu nezávislých médií a spolků na ochranu lidských práv a jiných neziskových organizací. Podle lidskoprávní organizace Vjasna je nyní v Bělorusku minimálně 1496 politických vězňů.
Poslední dobou se objevují zprávy, že příbuzní nemají delší dobu informace o několika politických vězních, například o běloruském disidentovi a nositeli Nobelovy ceny za mír Alesi Bjaljackém či Viktaru Babarykovi, který byl jedním z hlavních soupeřů Lukašenka před prezidentskými volbami v srpnu 2020. Více než 100 dní rovněž nikdo neslyšel o bývalém prezidentském kandidátovi Mikalaji Statkevičovi, který si dostal 14 let vězení.
"Lukašenkův režim stupňuje represe. Podpora z Ruska a strach je to jediné, co ho stále drží u moci. Využívá mučení politických vězňů, aby dosáhl ještě většího zastrašování společnosti. Chce vytvořit atmosféru totálního strachu, kde se každý bude bát říct byť jediné slovo," řekl Sachaščyk.
Jako ministr obrany v exilovém kabinetu opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské má Sachaščyk na starosti mimo jiné situaci Bělorusů, kteří bojují na straně Ukrajiny v rámci běloruského dobrovolnického pluku. "Neřekl bych, že dobrovolníků poslední dobou přibývá. Ti, kteří se na Ukrajinu chtěli vydat, už tam jsou. Nemálo jich ale zahynulo, když bránili Ukrajinu, někteří utrpěli zranění a potýkají se s psychickými problémy. Navíc válka nabývá povahy určité zdlouhavé války, což má na ně určitě vliv," popsal Sachaščyk. Problémy se situací veteránů podle něj měly všechny země, které zažily válku, například i Spojené státy po válce ve Vietnamu či v Afghánistánu. "Musí to řešit i Ukrajina, musíme to řešit i my, pokud jde o běloruské dobrovolníky, kteří bojují na straně Ukrajiny. Jde jak o zdravotní péči, tak o psychologickou pomoc," dodal.
Česko již v minulosti v rámci zdravotně-humanitárního programu Medevac, koordinovaného ministerstvem vnitra, přijalo několik desítek zraněných a pronásledovaných Bělorusů. Nyní zástupci běloruské exilové vlády jednají s českými představiteli o možnosti rozšířit kapacity tohoto programu, aby mohl zajistit rehabilitační péči i pro některé běloruské dobrovolníky, kteří byli zraněni na Ukrajině nebo se potýkají s psychickými následky.
Kromě péče o běloruské veterány je Sachaščykovým hlavním úkolem zajištění národní bezpečnosti Běloruska a vytvoření takových podmínek v novém svobodném Bělorusku, aby se mohly uskutečnit demokratické volby. "Vytvořili jsme poměrně velkou strukturu, která se zabývá sledováním dění jak uvnitř Běloruska, tak v jeho okolí. Také monitorujeme nálady v běloruské armádě, abychom mohli dosáhnout změn v Bělorusku bez občanské války, bez krveprolití,“ popsal Sachaščyk. Chce také vytvořit budoucí systém bezpečnosti, aby byli připraveni ve chvíli, kdy padne režim.
"Nechtěl bych se bavit o změnách v návaznosti na nějaký konkrétní termín či lhůtu, spíše bych se zaměřil na události, které se budou dít. Očekáváme silnou efektivní ofenzivu ze strany Ukrajiny, která oslabí Rusko. To samozřejmě povede i ke změnám v Bělorusku," věří Sachaščyk. "Momentálně je běloruská ekonomika v podstatě závislá na Rusku, takže pokud dojde k jeho oslabení a omezení finanční podpory, změní se i nálady v běloruské společnosti, včetně vojáků, protože budou dostávat nižší odměny a nebudou mít výhody, které nyní mají,“ myslí si Sachaščyk. Podle něj se změní i vnímání Lukašenka a jeho rozhodnutí a "lidé, kteří si to dosud neuvědomili, si uvědomí, že se celou dobu dopouštěl samých chyb a že vsadil na špatného koně, pokud jde o ruskou válku na Ukrajině". "Nemůže se to neodrazit na uvažování lidí v systému. A to vše dohromady pomůže demokratickým silám mít větší vliv na dění a situaci uvnitř Běloruska," dodal ministr exilové vlády.
