Ukrajinci a Rusové se obviňují ze zničení Kachovské přehrady

foto Poškozená Kachovská přehrada v okupované části jižní Ukrajiny na satelitním snímku z 5. června 2023.

Kyjev - Na jihu Ukrajiny, který zčásti okupují ruské jednotky, byla v noci zničena hráz obří Kachovské přehrady. Z destrukce se vzájemně obvinily Kyjev i Moskva. Protrženou hrází vytéká voda, která zaplavuje rozsáhlé území podél dolního toku řeky Dněpr. Ukrajinské úřady provádějí evakuaci obyvatel na pravém břehu Dněpru, který mají pod kontrolou, evakuaci na levém břehu ohlásila i proruská okupační správa. Pokles hladiny přehrady podle dosavadních zpráv bezprostředně neohrožuje Záporožskou jadernou elektrárnu, která využívá tuto vodu k chlazení.

Kachovská přehrada je jedním z největších vodních děl v Evropě, zadržovala 25krát více vody než česká Orlická přehrada. Její vodní plocha od sebe momentálně odděluje ukrajinská a ruská vojska. Hráz od loňského zahájení invaze na Ukrajinu okupovali Rusové.

Ukrajinská armáda dnes brzy ráno uvedla, že ruské jednotky vyhodily Kachovskou přehradu do povětří. Společnost Ukrhidroenerho sdělila, že byla zcela zničena vodní elektrárna, kterou již nepůjde opravit. Výbuch podle ní nastal přímo ve strojovně. Podle ukrajinské vojenské rozvědky ruské síly přehradu odpálily "v panice", čímž tajná služba patrně narážela na možnost brzkého zahájení ukrajinské protiofenzivy. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak s odvoláním na předběžné informace tajných služeb uvedl, že Kachovskou přehradu dnes před třetí hodinou ranní vyhodila do povětří nejspíše ruská 205. motostřelecká brigáda.

Moskva dnes obvinění, podle kterých vyhodila přehradu do povětří, důrazně odmítla. Veškerá zodpovědnost za čin podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova padá na Ukrajinu. Tato "úmyslná sabotáž" podle něj souvisí s neúspěšnou protiofenzivou, o kterou se ukrajinské síly podle Ruska pokoušely před několika dny, napsala agentura TASS. Ta dříve s odvoláním na nejmenovaný zdroj uvedla, že Kachovská přehrada byla zasažena z ukrajinského raketometu Vilcha. Podle zdrojů agentury hráz dále kolabuje. Ve válečných podmínkách nelze tvrzení znepřátelených stran ověřit z nezávislých zdrojů.

Ukrajinské úřady nařídily evakuaci obyvatel. Podle posledních oficiálních informací z odpoledne, které poskytla ukrajinská služba pro mimořádné situace, zatím bylo evakuováno přes 1300 lidí. Podle dřívějších zpráv měli lidé také možnost vyjet z města Cherson v poledne evakuačním vlakem. Podle ukrajinského generálního prokuratura Andrije Kostina je záplavami v ohrožení 40.000 lidí, ale Kyjev dokáže zajistit evakuaci jen 17.000 z nich. Zbytek totiž žije na územích okupovaných ruskou armádou. Kostin zároveň ruskou okupační správu obvinil, že evakuace neorganizuje. Proruská správa, která ráno tvrdila, že evakuace nejsou zatím zapotřebí, ale mezitím také ohlásila přesuny obyvatel z obcí Nova Kachovka, Olešky nebo Hola Pristaň. Riziko záplav se podle ní týká 14 obcí.

Záplavová vlna postupně dorazila do Chersonu na pravém břehu nebo do měst Nova Kachovka a Olešky na protějším břehu. Na pravém břehu bylo odpoledne podle oznámení ukrajinské služby pro mimořádné situace zatopeno 13 obcí.

V Nové Kachovce byly podle Moskvou dosazeného starosty Vladimira Leonťjeva zatopeny stovky domů, odpoledne ve městě podle jeho rozkazu začal platit nouzový stav. Dříve Leonťjev uvedl, že problémy mohou nastat i na okupovaném ukrajinském poloostrově Krym, který zásobuje voda z nádrže. Prakticky zcela jsou podle okupační správy zatopeny Olešky, které měly před válkou asi 25.000 obyvatel.

V ohrožení je úroda ve třech ukrajinských oblastech, které používaly vodu z Kachovské přehrady k zavlažování, varoval šéf parlamentního výboru pro zemědělskou politiku Oleksandr Hajdu. Ukrajinský ekolog Vladislav Balinskyj podle agentury Unian uvedl, že byl fakticky zničen unikátní ekosystém rozprostírající se mezi městem Nova Kachovka a ústím Dněpru a Bugu do Černého moře. Podle Balinského jde o území o ploše asi 80.000 hektarů včetně stepních oblastí a ostrůvků s lužními lesy a loukami.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj svolal kvůli protržení Kachovské přehrady mimořádné jednání bezpečnostní rady. "Ruští teroristé. Zničení přehrady vodní elektrárny Kachovka jen potvrzuje celému světu, že je třeba je vyhnat ze všech koutů ukrajinského území," uvedl Zelenskyj na twitteru a připojil video poškozené přehrady. Později vyzval svět k novému kolu protiruských sankcí, zejména na ruský muniční průmysl a jaderný sektor. Ukrajina kvůli vývoji žádá také svolání Rady bezpečnosti OSN.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský ve vyjádření pro ČTK uvedl, že útok na přehradu nad obydlenými oblastmi je srovnatelný s použitím zbraně hromadného ničení proti civilistům. Schválil také vyčlenění mimořádné pomoci ve výši deset milionů korun na pomoc s evakuací civilistů a s důsledky zničení přehrady. Později česká diplomacie označila zničení přehrady za válečný zločin. Premiér Petr Fiala soudí, že je třeba zastavit celou ruskou agresi na Ukrajině, podle něj je neospravedlnitelná a způsobuje utrpení a tragédie. Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové útok ukazuje, že ruský režim je teroristický.

Předseda Evropské rady Charles Michel uvedl, že ničení civilní infrastruktury je válečný zločin, Rusové podle něj budou pohnáni k odpovědnosti. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že se jedná o "nehorázný čin", který opět ukazuje brutalitu ruské války. Německý kancléř Olaf Scholz považuje zničení Kachovské přehrady za "nový rozměr bojů". Odpovídá to ale podle něj způsobu, jakým ruský prezident Vladimir Putin válku proti Kyjevu vede. Podle šéfa britské diplomacie Jamese Cleverlyho je příliš brzy na to, aby se situace kolem přehrady dala smysluplně vyhodnotit. Míní však, že zničení přehrady je důsledek ruské invaze. Generální tajemník OSN António Guterres podle agentury Reuters sdělil, že o příčinách protržení přehrady nemá nezávislé informace.

O možném zničení Kachovské přehrady se spekulovalo už delší dobu. Zelenskyj loni v říjnu řekl, že Rusko chystá na Kachovské přehradě útok, který by mohl vést k zatopení nedalekého města Cherson i desítek dalších obcí. Ruská okupační správa naopak prohlašovala, že takový útok plánuje Kyjev.

Voda z přehrady je mimo jiné používaná v chladicím systému největší jaderné elektrárny v Evropě. Ukrajinská vojenská správa Záporožské oblasti v únoru uvedla, že pokud bude nadále klesat hladina přehrady, bude chlazení Záporožské jaderné elektrárny ohroženo.

Ukrajinská státní společnost Enerhoatom uvedla, že zničení přehrady ruskými silami záporožskou elektrárnu ohrožuje, situace je tam však pod kontrolou. Ruská agentura RIA Novosti s odvoláním na ruský koncern Rosatom uvedla, že Záporožská jaderná elektrárna ohrožena není. Bezprostřední nebezpečí nehrozí ani podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a stejně situaci hodnotí předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Podle ní jsou reaktory elektrárny odstaveny a chlazení je zajištěno ze speciální nádrže.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 28.04.2024 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je neděle 28. dubna 2024

Očekáváme v 21:00 16°C

Celá předpověď