Lublaň - Slovinsko také podpoří českou iniciativu, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii. Na dotaz ČTK to dnes při návštěvě Lublaně řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Konkrétní částku neuvedl. Podle slovinské agentury STA vláda vyčlení jeden milion eur (zhruba 25 milionů korun). Naopak Rakousko se k plánu nepřidá vzhledem ke své vojenské neutralitě, řekl dnes v Lublani šéf tamní diplomacie Alexander Schallenberg.
S návrhem na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu mimo členské státy unie přišel český premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na počátku února. Prezident Petr Pavel později na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 granátů pro Ukrajince.
K nákupu se dosud připojila zhruba dvacítka zemí od Kanady přes Německo, Litvu, Finsko či Nizozemsko a Lucembursko až po Polsko. Lipavský před týdnem novinářům v Bruselu řekl, že Praha zatím od spojenců získala prostředky na nákup prvních 300.000 kusů a dalších 500.000 kusů je v jednání.
Rakouská pozice je podle ministra zahraničí Schallenberga od prvního dne války na Ukrajině zřejmá - země je vojensky neutrální, proto nebude poskytovat zbrojní materiál. Nebude proto ani participovat na žádném programu, který se zaměřuje na dodávky zbraní a munice na Ukrajinu, řekl.
Lipavský dnes ve Slovinsku jednal se svými protějšky z formátu C5 - ministry zahraničí Slovenska Jurajem Blanárem, Slovinska Tanjou Fajonovou, Maďarska Péterem Szijjártóem a Rakouska Schallenbergem. Zasedání se týkalo rozšiřování a fungování EU, ruské agrese proti Ukrajině nebo migrace. Při pracovním obědě se k nim připojí šéf diplomacie Černé Hory Djordje Radulović. Společně projednají podporu zemí západního Balkánu v jejich cestě do EU.
Česko na jedné straně a Slovensko s Maďarskem na druhé mají rozdílný pohled na příčiny války na Ukrajině a způsoby jejího řešení i podpory Ruskem napadené země. Zatímco ČR dodává i vojenský materiál, další jmenované státy to odmítají. Názorové rozdíly bývají znatelné i například na tiskových konferencích po jednání Visegrádské skupiny (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko). V Praze se v nedávné době sešli premiéři a později šéfové diplomacií těchto zemí.
"Myslím, že to (dnes) vyhrocené nebude. Je to o úrovni očekávání, která od takových setkání jsou. Zatímco u V4 je nastavená laťka očekávání relativně vysoko, stejně tak je velmi detailně zkoumán každý rozdíl nebo rozpor, tak u tohoto středoevropského formátu, který je od počátku orientován na řešení vztahů mezi zeměmi, nemyslím, že jsou takto vysoká očekávání," konstatoval před jednáním Lipavský.
Podle ministra je důležité se o válce na Ukrajině bavit a dál nastolovat téma podpory Ruskem napadené země. "Je potřeba se bavit i o humanitární pomoci i o různých druzích podpory třeba z hlediska rozšiřování EU," dodal.
