„Nemyslím si. Zatím jsem v Zubří nastoupil dvakrát a neslyšel jsem žádná negativní slova na mojí osobu,“ svěřil se třiadvacetiletý pravý křídelník s Gretzkého číslem 99. Po domácích triumfech 34:29 a 34:31 stačí Lovcům už jen jeden skalp zubrů k postupu do semifinále extraligy.
Vážně to v rodném městě neschytáte?
Předpokládám, že všechno bude v pohodě. Ale je to play off, může se to změnit.
Když na vás Zubří vyšlo, co jste si pomyslel?
Trošku mi to lámalo srdíčko, bohužel je musím vyřadit. Na zápasy jsem se těšil hodně, hlavně do Zubří na atmosféru. Ne že by v Lovosicích byla špatná, naopak je perfektní, ale v Zubří to pro mě bude trošku specifické. Hrával jsem tam od minižáků po muže, jsem rodák, mám tam rodiče.
Přespíte v Zubří u nich?
Určitě tam spát nebudu, my tam nebudeme spát vůbec, protože hned první zápas vyhrajeme. Vyrážíme v den utkání, takže kartáčky si ani nebereme. Dojedeme tam, vyhrajeme a jedeme oslavovat domů. Což jsou teď pro mě Lovosice.
Jedna ruka nestřílí. Lovosickým Lovcům chybějí praváci, pomohl fotograf |
Takže jste, nebo nejste rád, že jste na zubry narazil?
Nejsem rád, že je musíme vyřadit. Přál bych si, abychom je chytli později.
Vnímáme v Lovosicích silnou touhu po finále? A po zlatu?
Doufám, že to dotáhneme co nejdál. Že po čtvrtfinále vyhrajeme i semifinále a zahrajeme si finále, které tu je hodně vytoužené.
Je v mužstvu Lovců síla, aby to dokázalo?
Je. Máme tým na to, abychom uhráli dobrý konečný výsledek. Bohužel se trápíme se zraněními. Doufám, že se dáme co nejdříve dohromady, bude všechno v pohodě a všichni se zapojí do týmu.
Jak se vám vůbec v Lovosicích líbí?
Jsem úplně spokojený, nemám si na co stěžovat. Spoluhráči, vedení, všechno super. Když je něco potřeba, zařídí se to.
A herně?
To samé. Úplná spokojenost. V Zubří jsem si moc nezahrál, tady dostávám prostoru hodně. Jsem za to rád. Navíc jen hraju a trénuju, což je taky paráda. Můžu se soustředit pouze na házenou a ne se stresovat něčím okolo. V Zubří jsem při sportu pracoval, byl jsem operátor na nějakém stroji.
Bohdan Mizera, házenkář Lovosic, v euforii po gólu do sítě Zubří ve čtvrtfinále play off extraligy.
Číslo 99 na dresu máte po hokejovém velikánovi Waynem Gretzkym?
Kdepak. Sice jsem občas nějaké připomínky na to číslo a Gretzkého zaslechl, ale nic významného. Když jsem přecházel do mužů, nevěděl jsem, jaký dres si vybrat. Hrával jsem s osmičkou, třináctkou a devatenáctkou, všechny byly zabrané. Brácha měl v Zubří jedničku, tak jsem si říkal, že si vezmu 99 a dorovnáme to do stovky.
Jaké byly úvodní dva zápasy čtvrtfinále?
Já si je hrozně užil. Druhý byl o dost těžší než první. Když nám ve druhé půli vzali na osobku Máru Hniďáka, nevěděli jsme moc, co dělat, spíš jsme se tam jen motali. A brankář Malina nás mazal asi patnáct minut v kuse, dobíjelo nás to. Byl až neuvěřitelný. Nakonec nám pomohl oddechový čas.
Jak moc soupeři scházel nemocný trenér Peter Dávid?
Určitě jim chyběl. Něco by jim poradil. Možná o poločase nebo během zápasu měli nějaký hovor. Vím, jak na tom přibližně je, takže se ani nedivím, že na lavičce není. Doufám, že se brzy uzdraví a bude zase trénovat. I když už ne v Zubří, kde po sezoně skončí, ale jinde.
