Kritizuje však míru závislosti na dovozech hnojiv a také zejména krmiv nutných pro živočišnou výrobu. Obchodní problémy s některými státy by mohly rychle ovlivnit produkci těchto komodit v EU.
Například 84 procent sóji, která se v EU spotřebuje, pochází z dovozu. A v něm dominují pouze dva státy – Brazílie s 50 procenty a Spojené státy americké s 35 procenty importů. Ještě horší situace je ohledně již zpracované sóji, tedy sójových pokrutin. Těch se do EU přivezlo v sezoně 2022/2023 v objemu 97 procent, hlavní slovo v jejich dovozech pak mají také Brazílie (46 procent) a Argentina (39 procent).
Sója u žen zvyšuje plodnost, u mužů ji snižuje, řekl lékař v Rozstřelu |
Zvířata, jako skot, ovce nebo kozy, nejsou jejich nedostatkem tak zranitelná, protože velkou část potravy můžou získat pastvou nebo z travin, větší problém by byl s produkcí zvířat závislých přímo na krmných směsích, tedy zejména u prasat a drůbeže.
Mluvčí Agrární komory Barbora Pánková pak uvádí, že Česko je soběstačné v produkci některých složek krmiv pro zvířata, například v obilovinách. „Naopak dovážíme sójové pokrutiny, slunečnicové pokrutiny a vitamínové a minerálové doplňky. Řada podniků kombinuje živočišnou výrobu s rostlinnou, což jim dovoluje užívat výhody obou a zároveň dosahovat určité míry soběstačnosti v produkci krmiv pro vlastní spotřebu. Rostlinná výroba poskytuje surovinu pro výrobu krmných směsí pro hospodářská zvířata a živočišná výroba je zase zdrojem přírodních hnojiv pro rostlinnou výrobu,“ popisuje.
Míra soběstačnosti samotných podniků je ale podle poslední ministerské výhledové zprávy na úrovni necelých 18 procent u skotu, 8 procent u prasat a zhruba tří procent u drůbeže. „Pokud by mělo dojít ke zvýšení celkové soběstačnosti v produkci krmiv, měla by se Evropská unie zamyslet nad tím, co vlastně po farmářích chce, a přehodnotit vlastní zpřísňování pravidel pro zemědělské hospodaření za stále nižší kompenzace,“ dodala Pánková.
Sója je v Česku na vzestupu
S tím souhlasí i agrární analytik Petr Havel, podle kterého pěstování sóji ve větším i na českém území brání hlavně to, že kvůli omezením ze strany EU by byl výsledek dražší než dovozy. Sója ale je i v ČR na vzestupu, i když se zatím podle posledních dat pěstuje zhruba na 27 tisících hektarech. Už to podle Havla není úplně málo, ale potenciál pěstování je násobně větší. „Samozřejmě by pro EU bylo strategičtější, že by nebyla závislá na dovozech komodit z neevropských států, kdy člověk v současné době neví, kde a kdy vzplane nějaký konflikt,“ doplnil.
Navíc sója sice potřebuje větší teplo než některé obiloviny, její výnosy se ale v posledních letech dotahují na světový průměr. Tím se samozřejmě nevyřeší problematika jejího zpracování, ale vzhledem k větší různorodosti plodin by mohlo jít o krok správným směrem, dodává Havel.
Menší problém je pak také podle studie s medem, kde je 37 procent evropské spotřeby kryto importy, zejména z Ukrajiny (zhruba čtvrtina dovozů) a Číny (21 procent).
Krávy údernice. Dojivost českého skotu stoupla za desetiletí o více než pětinu |
Druhou velkou závislostí po krmivech jsou pak pro EU hnojiva, kterých se dováží 45 až 58 procent spotřeby podle typů. Kromě Ruska a Běloruska jde dovoz také z Egypta, Alžírska nebo Maroka.
„Co se týká průmyslových hnojiv, zranitelnost evropského trhu kvůli dovozům ze třetích zemí včetně Ruska se projevila již během začátku konfliktu na Ukrajině,“ připomněla Pánková. Tehdy stouply jejich ceny několikanásobně a někteří zemědělci kvůli jejich nedostatku a finanční náročnosti omezovali produkci.
Studie doporučuje k vyřešení závislostí větší diverzifikaci dovozů, uzavírání smluv o volném obchodu se strategickými partnery, ale také větší podporu skrze národní zemědělské politiky i zvládnutí některých evropských strategií, které počítají se snižováním hnojiv o pětinu.
