Na dům mu spadl odpad z vesmíru. Nyní NASA potvrdila, že je to kus z baterie

V roce 2021 byla z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) odpojena paleta s devíti Nikl-vodíkovými bateriemi, aby postupně doputovaly k Zemi a shořely v její atmosféře. Jejich cesta skončila po třech letech v první polovině března, konkrétně 8.

Asi nejvíce to zaregistroval Alejandro Otero ve floridském městě Naples. „Prosvištěl střechou a prošel skrz dvě podlaží,“ uvedl o vesmírném odpadu velikosti malé plechovky, který zasáhl 8. března dům. V době nárazu nebyl doma, ovšem jeho syn ano. „Skoro to zasáhlo mého syna. Můžete, prosím, pomoct s tím, aby mě NASA kontaktovala?“ pokračoval Oterův příspěvek.

Vesmírná agentura následně předmět převzala a analyzovala v Kennedyho vesmírném středisku. Závěr je takový, že kovová hrouda vážící skoro tři čtvrtě kilogramu pochází ze zmíněného nákladu vyřazených baterií.

„Agentura vyhodnotila, že odpad je sloupek z podpůrného letového vybavení NASA použitého k připevnění baterií na přepravní paletu,“ uvádí NASA. Předmět je podle jejího zkoumání vyroben z kovové slitiny Inconel, což je slitina na bázi niklu, je více než 10 cm vysoký a má průměr 4 cm. Organizace přitom očekávala, že celý náklad vážící přes 2 500 kilogramů v atmosféře shoří. Nyní bude analyzovat, proč se tak nestalo, a „podle potřeby“ upraví své postupy.

Řada odborníků předpovídala, že i když některé části mohou dopadnout na zem, riziko obětí, pravděpodobnost zasažení člověka, je velmi nízké. Astronom Jonathana McDowella z Harvard-Smithsonianské univerzity například předpokládal, že může menší část zbytků dopadnout i na povrch Země.

„Návrat palety baterií EP-9 odhozené z ISS v roce 2021 je v současné době předpovídán (vesmírnými silami) mezi 12:30 UTC (11:30 SEČ) 8. března a 08:30 UTC (7:30 SEČ) 9. března. Při návratu do atmosféry zcela neshoří, na zemský povrch pravděpodobně dopadne asi půl tuny úlomků,“ uvedl tehdy McDowell.

O tom, že takový pád zbytků z lidské činnosti na oběžné dráze není žádná výjimečná záležitost, svědčí i informace ESA, podle níž se přibližně jednou týdně do atmosféry přirozenou cestou vrátí velké vesmírné těleso, přičemž většina úlomků shoří ještě před dopadem na zem. Většina kosmických lodí, nosných raket a provozního vybavení je navržena tak, aby omezovala rizika spojená s návratem do atmosféry.

Obecně jsou ovšem větším problémem vesmírná tělesa, která vstupují do naší atmosféry vysokou rychlostí pod větším úhlem a mají jádra, která v atmosféře zcela neshoří. Pak může dojít ke škodám na majetku, jako se to stalo v případě meteoritu, který téměř přesně před 11 lety dopadl do oblasti Sibiře.

Odkud přiletěl čeljabinský meteorit. Co víme po třech týdnech