Hlavní navigace

Stát odpovídá za chybnou transpozici směrnice EU. Nejvyšší soud se v případu data retention zastal novináře

17. 4. 2024

Sdílet

Zákony - soud - právo Autor: Depositphotos

Civilní žalobu, ve které datový novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka požadoval po státu omluvu za plošné sbírání provozních a lokalizačních údajů o elektronické komunikaci uživatelů, budou muset znovu projednat soudy. Nejvyšší soud totiž zrušil verdikty první instance i odvolacího soudu, které argumenty žalující strany odmítly.  

Krátké vlny: Z výjimky se nesmí učinit pravidlo, pravil ohledně data retention soud Přečtěte si také:

Krátké vlny: Z výjimky se nesmí učinit pravidlo, pravil ohledně data retention soud

Cibulka se v žalobě na ministerstvo průmyslu a obchodu domáhal omluvy pro sebe a pro všechny občany ČR za to, že stát podle něj neoprávněně přikázal operátorům plošný sběr metadat o elektronické komunikaci (tzv. data retention). Česká republika totiž podle novináře nesprávně do domácího práva převedla příslušnou evropskou směrnici a neoprávněně zasáhla do osobnostních práv občanů.

Soudy původně žalobu zamítly s tím, že údajná újma, která měla žalobci vzniknout, je jen potenciální a Cibulka neprokázal konkrétní škody. Soudy také tvrdily, že se vydání zákona nedá považovat za nesprávný úřední postup, který je jedním z předpokladů vzniku možné odpovědnosti státu za škodu. 

Nejvyšší soud tuto argumentaci odmítl s tím, že stát může být hnán k odpovědnosti za škody způsobené chybnou transpozicí evropské směrnice a že už samotná obava ze zneužití osobních údajů může za určitých okolností představovat nemajetkovou újmu. Soud také dodal:

Nejvyšší soud k dané materii doplňuje, že je třeba, bude-li v dalším řízení porušení práva EU zjištěno, při posuzování vzniku nemajetkové újmy postupovat tak, aby nedošlo k vyprázdnění základního práva na soukromí a informační sebeurčení a aby požadavky na prokázání existence a rozsahu újmy nebyly, s ohledem na judikaturu uvedenou výše, přehnané a nevedly k praktické nevymahatelnosti práva na informační sebeurčení; což ovšem na straně druhé neznamená, že by důkladné prokazování všech okolností případu nemělo v projednávané věci své místo, neboť tyto okolnosti hrají vždy roli při zvažování formy, případně výše přiznaného zadostiučinění (ač žalobce v této věci relutární satisfakci nepožaduje).

Nejvyšší soud tedy rozsudky nižších instancí zrušil a vrátl případ k novému projednání. Celý rozsudek ve věci 30 Cdo 3909/2023 zveřejnil na svém webu.

Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor aktuality

Šéfredaktor Lupa.cz a externí spolupracovník Českého rozhlasu Plus. Dříve editor IHNED.cz, předtím Aktuálně.cz a Českého rozhlasu. Najdete mě na Twitteru nebo na LinkedIn

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).