Domů     Medicína
Ach, ta láska aneb Co se děje s vaším tělem, když jste zamilovaní
Zdroj: Pixabay

Kdo by nechtěl být zamilovaný, cítit motýly v břiše, neustále myslet na protějšek bez nutnosti spát či jíst. I když zamilovanost netrvá věčně, protože pro tělo je velmi vyčerpávající, přináší řadu zdravotních benefitů.

Po fázi zamilovanosti následuje buď přetavení vztahu v dlouhodobý, nebo rozchod. A ten pořádně bolí, protože hormony, podílející se na pocitu zamilovanosti, tělu náhle chybí..

„Láska je biologická nutnost, která je pro blaho člověka stejně důležitá jako čerstvá voda, jídlo a cvičení,“ říká Stephanie Cacioppová, neurovědkyně z University of Oregon. I když je za centrum lásky považováno srdce, výhody, které tělu poskytuje, pochází z mozku.

Ten je naprogramovaný k tomu, aby produkoval hormony, díky kterým zažíváme přitažlivost, náklonnost a pocity připoutání se. Jak se ale stane, že se zamilujeme?

„Vzhledem k tomu, že láska je tak důležitá pro naše zdraví, pohodu a reprodukci, nelze ji nechat na učení,“ říká Sue Carterová, emeritní ředitelka The Kinsey Institute v Indianě a renomovaná bioložka, která se specializuje na sociální vazby.

Zamilovanost v sobě proto spojuje vědomé i nevědomé principy, stejně jako biochemii, která způsobuje, že nám druhý člověk voní. Ke koordinaci různých funkcí i ovlivňování našich emocí využívá mysl i tělo rozsáhlou síť neurotransmiterů, chemických poslů, na které jsou neurony citlivé.

Zamilovanost je důsledkem chemického koktejlu

Hormony tvoří součást endokrinního systému těla, tedy soustavy žláz s vnitřní sekrecí. Neurotransmitery spojené se zamilovaností vylučují především hypotalamus, hypofýza, nadledvinové žlázy a pohlavní orgány.

Podle neurovědkyně Renáty Androvičové z Národního ústavu duševního zdraví se stav zamilovanosti podobá tomu, když člověk užívá drogy. Říká k tomu: „Dochází k energetizaci a aktivaci organismu. Tělo je ve stresu. Člověk nemůže moc jíst, nemůže usnout, nedokáže se soustředit.“.

Zdroj: Pixabay

Zejména v rané fázi zamilovanosti se aktivují hormony (a neurotransmitery) dopamin a noradrenalin. Dopamin je nejvíce prozkoumaný hormon dobré nálady, způsobuje vznik příjemných pocitů v reakci na nějakou aktivitu či událost.

Jeho produkci může spustit líbání či sex, stejně jako užívání drog, jako je například kokain. Odborníci se domnívají, že závislost na kokainu je spojena právě s touhou po příjemných pocitech navozených dopaminem.

Při delším odloučení pociťují zamilovaní úzkost, aby poté, co se setkají u nich došlo k výraznému zvýšení hladiny dopaminu.

Proč jsme zaslepeni láskou?

Tento hormon je spojen také s přehlížením negativ partnera na počátku vztahu a jeho idealizací. Zamilovaní jsou doslova zaslepení láskou. „Přispívá k tomu i snížená aktivita v částech mozku, které nám pomáhají dělat úsudky, což je důvod, proč jsou lidé slepí vůči chybám jiného člověka v rané fázi zamilovanosti,“ dodává Lucy Brownová, klinická profesorka neurologie na Albert Einstein College of Medicine v New Yorku.

Zamilovaní si rovněž pamatují i ty nejtriviálnější věci, které jejich milovaný udělal či řekl, a neustále si je přehrávají v hlavě.

Helen Fisherová, výzkumnice na Kinseyho institutu na Indiana University, to vysvětluje: „Je to v důsledku zvýšení hladiny dopaminu v mozku a míše, ve spojení se zvýšenou hladinou norefedrinu, chemické látky, která zlepšuje paměť při nových podnětech, zejména těch emocionálních.“ Jiný hormon, noradrenalin, je pak spojován s fyziologickými reakcemi při setkání s protějškem, do kterého jsme zamilovaní.

Může se jednat o bušení srdce, zvýšený příliv energie, motýly v břiše či zpocené dlaně….

Více se dočtete v časopise 21. století číslo 5/2024, které vyšlo 15. dubna.

Štítky:
Související články
Rakovina je považována za nemoc spojenou s vyšší věkem, přesto však v posledních letech přibývá případů rakoviny i u mladých lidí mezi 18 a 49 lety věku. Odborníci napříč specializacemi se snaží přijít na to, co je příčinou tohoto nárůstu a jak se tyto případy rakoviny s časným nástupem liší od těch „klasických“. Statistiky rakoviny […]
Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí byli vědci z Českého centra pro fenogenomiku a laboratoře transgenních modelů nemocí Ústavu molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV, odhalil nové poznatky o poruše vývoje zubů (amelogenesis imperfecta), která ovlivňuje zdraví zubů u pacientů s autoimunitním onemocněním. Studie uveřejněná v časopise Nature vrhá světlo na málo známé stavy amelogenesis […]
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Už přes 16 000 pacientů se v České republice zapojilo do výzkumu nových léků a očkovacích látek. Takzvaná klinická hodnocení probíhají nejčastěji v oblasti onkologie, imunologie a infekčních onemocnění, nemocí srdce a onemocnění dýchacích cest. Celkem ve zdravotnických zařízeních po celé republice probíhá 481 těchto hodnocení, jež zdravotnickému systému ušetřila více než jeden a půl […]
Univerzálními dárci krve jsou lidé s krevní skupinou 0. Ne vždy je ale této krve dostatek, proto se vědci snaží vymyslet, jak to zařídit, aby mohl člověk s jakoukoliv krevní skupinou darovat krev ostatním, aniž by došlo k úhoně. Této vysněné metě se nyní velmi přiblížili. Krevní skupiny A, B a O objevil v roce […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz