Kabinu jsem neztratil, ale poučím se. Trenér Jílek poprvé o konci v Olomouci

Přijít o práci není lehká situace ani pro fotbalového trenéra, třebaže s tím musí počítat prakticky neustále. Dokázal jste blbou náladu nepřenášet na nejbližší?
To musí posoudit oni, ale jednoduché to není. Ze dne na den se vám úplně převrátí život a denní režim. Ztrácíte každodenní spolupracovníky a získáváte hodně volného času, který jako fotbalový trenér nemáte. A ten se snažím trávit co nejvíc s rodinou, užívám si to. Všechno má svůj vývoj a jako u každého velkého zklamání čas tomu dává nadhled.

A tak jste poprvé vyrazil jako divák na Sigmu až proti Jablonci. Potřeboval jste od fotbalu vypnout?
Přesně tak, člověk si potřebuje věci v klidu vyhodnotit. A dalším důvodem byl fakt, že jsem upřednostnil fotbalové zápasy mého syna, kde jsem předtím často chyběl.

Mrzelo vás, že jste nedostal od vedení Sigmy ultimátum před zápasem v Českých Budějovicích, že hrajete o krk?
Možná se to nabízelo, ale asi by to nic neřešilo. Buď důvěru máte, nebo ji nemáte – a těžko na tom něco zásadně změní jeden dva zápasy. Nicméně jsem své odvolání vnímal jako nečekané. Těsně předtím, v pátek, jsem byl přizvaný na představenstvo a odnášel jsem si pocit pochopení aktuálního stavu. Myslel jsem si, že pak ještě prostor dostaneme, bohužel vedení si to vyhodnotilo jinak.

Jak se vám potom četly spekulace, že jste ztrácel kabinu?
Napíšou se různé věci a spousta z nich jsou jen spekulace. Asi by na to nejlépe odpověděli hráči. Byla to absolutně nepravdivá informace, která možná měla zvýšit čtenost. Neumím si představit, že by trenér ztratil kabinu a polovina hráčů se s ním poté spojila, aby mu vyjádřila podporu. Samozřejmě že všichni nebyli spokojení, nikdy se nezavděčíte všem, ale zásadní problém tam nebyl. Hráči, kteří se ozvali, potvrdili, že vztah fungoval a můj odchod je mrzel. Následné termíny jako ztráta kabiny nebo rozklad v kabině byly naprostý nesmysl.

Minář o odvolání Jílka: Dávám hráčům strašně za vinu, že Venca skončil

Hojně se také používala vaše údajná citace z kabiny: „Střídám brankáře Digaňu z rozhodnutí vedení.“ Také nesmysl?
Jsem překvapený, že se vůbec něco takového do mediálního prostoru dostane a následně jak často se k tomu novináři vrací.

Poslední podzimní zápas s Plzní, o poločase jste měl střídat chybujícího Tomáše Digaňu, protože tak prý zavelel Ladislav Minář.
K tomu nikdy nedošlo. Nestalo se, že by Jílek přišel do kabiny a řekl: Střídá se z rozhodnutí vedení nebo Mináře. To není pravda.

Jaká tedy je?
Je potřeba říct, že jsme ve velké většině zápasů měli s Laďou Minářem poločasovou konzultaci, nabízel svůj pohled na věc. A ne vždy to bylo poklidné nebo rychlé. Tam vidím prostor pro ponaučení do budoucna. Několikrát jsme se pohádali, ale nikdy to nebylo tak, že by nám nařídil, co máme udělat, a my to udělali. Pokud bychom měli střídat podle Mináře, jak jsem někde zaznamenal, nedohráli bychom iks prvních poločasů v sezoně v zahajovací sestavě. V zápase s Plzní nebyl Digi jistý, do toho přišel laciný gól do šatny. Řešili jsme to a chtěli střídat. Tým se postavil za Tomáše.

A vy jako trenér jste ustoupil? Není tohle chvíle, kdy ztrácí kapitán svou loď?
Jsem přesvědčený, že ne. Byla to velmi silná emoce, kterou koneckonců po hráčích chcete. Stalo se poprvé, kdy mužstvo takhle zareagovalo, a vnímali jsme to tak, že tým ukázal charakter. Respektovali jsme to a druhý poločas potvrdil, že to bylo správné rozhodnutí – mužstvo šlapalo a minimálně bod jsme si s Plzní zasloužili.

Není problém v tom, že zatímco vy víte, jaký Ladislav Minář je, a dokážete ho brát s odstupem, na tým to působí jinak, když slyší, jak něco křičí na chodbě?
Ale to neovlivním, i když je jasné, že ideální to není. Laďa je takový a jiný nebude. S hráči jsme si to vyříkali a jelo se dál. Nic nenasvědčovalo tomu, že by nastal problém.

Tým po vás převzal Jiří Saňák, váš kamarád, dlouholetý asistent. Říkal, že bez vašeho požehnání by do toho nešel.
Máme nadstandardní vztah v pracovní i osobní rovině. Ve chvíli, kdy vám někdo řekne, že končíte, jste uzavřen do sebe a děláte věci intuitivně. Řekl jsem mu: Ber to, když ti to nabízí. Rozhodnutí bylo stejně na něm. Je dost případů, kdy končí celý realizační tým, stejně tak kdy to přebírá asistent, i v evropských klubech. Nebudu lhát, pocity, že jsme to dělali spolu, ve vás pak občas hlodají, ale to je přirozené. Od té doby jsme spolu několikrát mluvili, náš vztah to nenabourá.

KOMENTÁŘ: Detailista Jílek zanechal v Olomouci stopu. Musel skončit?

Po vašem odvolání jste mi říkal, že věříte, že se Sigma zvedne, že je to o jedné výhře, jenže se na to nabalily mimofotbalové kauzy, a najednou to vypadalo, že je všechno špatně, že z týmu vymizely i herní principy, na kterých jste dlouhodobě pracovali.
Připadá mi, že se hledá senzace v tom, že Sigma nemá teď výsledky. Výpadky v sezoně mají ale i daleko větší kluby. Dá se vypozorovat hodně věcí, které na to mají vliv. Martin Svědík, který je na tom se Slováckem na jaře podobně, to vystihl přesně – pokud uberete z důslednosti, intenzity, ochoty, tak vás to na hřišti doběhne. Dalším důvodem byla absence hráčů, kteří přinášeli rozdíl a byli v podzimní části velmi platní – Honza Navrátil, Ondra Zmrzlý i Juraj Chvátal. Hráči s rychlostí a entuziasmem. A třetí příčina: výkonnost nosných hráčů nebyla na odpovídající úrovni. A když k tomu přidáte výkon v Liberci a s Hradcem plus porážku v Teplicích, hráči to mají v hlavách a těžko se z toho dostáváte. Následně do toho pak přišly i mimofotbalové kauzy. Velmi složitá situace pro všechny.

Tréninkový proces měl stále stejnou intenzitu, šťávu?
Ano, tam si to můžete více pohlídat. Zápasy jsou jiná kategorie. Vstupuje tam více faktorů a my v nich ztratili maximální míru pracovitosti a důslednosti. To znamená – i když nejsem ten, kdo to zkazil, chci být první, kdo to napraví.

Co říkáte na dění kolem Sigmy, protesty fanoušků proti vedení?
Složité. Někdo může říct, že to na hráče nepadá, ale vnímají to. Sigmě přeji, aby se to vyřešilo, aby se vytvořilo pozitivní prostředí s daleko větší podporou fanoušků. Beru určitou legitimitu některých projevů nespokojenosti, ale prasečí hlavy před vstupem na stadion jsou totálně za hranou.

Výsledkovou mizérii Olomouce odnesl kouč. Jílek v klubu končí po třech letech

Největší vlnu kritiky schytává Ladislav Minář. Pomáhá, nebo škodí olomouckému fotbalu?
Pravdou je, že místní prostředí je vůči němu vymezeno hodně negativně. Co je prapůvodem toho, nevím, ale těžko se to změní. Nepomáhá tomu ani jeho mediální obraz. Pro mě osobně má Laďa Minář několik poloh. Zaprvé osobní – když si s ním sednete večer na pivo, zjistíte, že je to pohodový člověk, se smyslem pro humor, který si zároveň prošel složitými životními situacemi. Za druhé sportovní – to je jeho doména. Je nezpochybnitelné, kolik dobrých transferů pro Sigmu udělal, a často to byla velmi náročná a tvrdá jednání. A pak je třetí rovina – zápas a jeho výsledek, kdy se mění. Jako Jekyll a Hyde. Tak enormně chce uspět, že se dostane až do stavu nervového transu. A tak ho vnímá i většina fanoušků.

Sigma jedná o prodeji americké společnosti Blue Crow Sports Group. Věříte, že s novým majitelem se posune?
Mluví se o tom už iks let. Nevím, co všechno by nový majitel měl garantovat, ani v jakém stavu jsou jednání. Vstup nového investora by mohl být skvělým impulzem. Ať už po stránce ekonomické stability, nebo sportovních ambicí.

V Olomouci jste zanechal výraznou stopu, vícekrát ji v lize vedl jen ikonický Karel Brückner. Je vám líto, že se s vámi fanoušci rozloučili transparentem „Venco, díky, ale kup si koule“?
Mrzí to. S fanoušky jsem nikdy neměl vážný problém, podporu jsem vnímal. Tohle byla asi reakce na to, co se psalo a co nebyla pravda. Je to důsledek mediálního obrazu. Když se ale zpětně ohlédnu, tak se tady udělal kus dobré a poctivé práce. Od postupu do ligy jsme se Sigmou vždycky skončili v horní polovině tabulky, a to při ekonomických možnostech klubu nelze brát jako naprostou samozřejmost.

Z druhé ligy jste vystřelili rovnou do Evropy.
Sedlo si to. Mužstvo se nastartovalo, což bylo podložené kvalitou. Hodně hráčů se pak posunulo ještě výš. Ale je těžké to opakovat. Je potřeba si přiznat, že Sigma v daných podmínkách může jen těžko pravidelně atakovat první šestku.

Fanoušci Sigmy mají však zažité od 90. let, že hraje pravidelně o poháry...
Ale to musíme brát, jak skvělá generace hráčů tady byla. Byli dlouho pohromadě – a do toho trenérská legenda Karel Brückner.

Co s vámi dělalo, když jste se díval nedávno na zápas Plzně se Slavií a viděl, že týmy vedou kapitáni Kalvach a Ševčík, souboje svádí Chorý se Zmrzlým, Zimou, nebo Chytil s Jemelkou?
Těší mě to. Je to známka velmi dobré práce všech trenérů, kteří s nimi pracovali. Koukali jsme na ten zápas se synem a říkal: „Tati, tady je sigmáků! To by bylo mužstvo!“ Musím mu dát za pravdu, je to obrovská kvalita. Kdybyste postavili Jemelku se Zimou, Zmrzlým, Kalvachem, Ševčíkem a vpředu Chytila s Chorým... ale to je trochu sci-fi. Sigma je postavená na výchově a prodeji hráčů. Za poslední dva roky odešla velká kvalita včetně Daňka. A nejsme schopni každý půlrok vygenerovat další hráče, kteří je okamžitě zastoupí.

Hřeje vás, když hráčům pomůžete v posunu?
Každého trenéra hřeje, že měl možnost s takovými hráči pracovat, jsou úspěšní a dál rostou. A nejvíc mě hřeje, že si občas napíšeme, pobavíme se. Cítím z nich důvěru a vděčnost.

Sigma vždy vychovávala skvělé reprezentační obránce, a teď mohou na Euro jet i útočníci Mojmír Chytil s Tomášem Chorým. Co vy na to?
U obou jsem byl přesvědčený, že to zvládnou. Více než sportovní stránka rozhoduje předpoklad mentální. A ten byl u obou obrovský. Věřil jsem, že si Moja získá kabinu i trenéry přístupem k fotbalu. Stejně jako Čoro, Tomáš Chorý.

U kterého by se mnozí fanoušci zarazili, že mentální stránka je jeho přednost.
Ale já mám na mysli mentální zápasové nastavení, co chce odvést pro mužstvo, pro vítězství. Každý trenér v lize vám řekne, že takového hráče chce. Teď se nebavím o jeho excesech, to je špatně. V tom ho nebudu bránit. Ale na každém tréninku jsem viděl, co je ochotný udělat pro tým a úspěch.

Z VOLEJE: Jílek o nálepkách, Spartě i Hřebíkově pumpě. Co Kanga a Sigma?

A vy? Dostal jste nabídku z Brna či Slovácka?
Na příkladu Brna bych dokumentoval, jak dokážou být zprávy nepravdivé. S jistotou bylo napsáno, že mě Zdeněk Psotka oslovil, ale k žádnému kontaktu nedošlo.

A Slovácko, do kterého vás měl na místo sebe doporučit Martin Svědík?
Nezbývá než Svěďovi poděkovat, že se takhle vyjadřuje. Roli hraje to, že se velmi dobře známe. Ale v tuto chvíli platí, že žádnou nabídku ze Slovácka nemám.

Co říkáte na práci Martina Svědíka za šest let v Hradišti?
Obdivuhodné, odvedl tam skvělou práci. Nezbývá než pogratulovat. Po stupínku vylepšovali umístění a stali se pevnou součástí české špičky. Teď je doběhla podobná věc jako Sigmu, jak už jsem říkal.

Byla by to výzva, započít přestavbu nejstaršího kádru v lize?
Vždy je to o vizi klubu, konceptu. Myslím, že jsou si toho vědomi.

Pokud byste do ligy ještě nenaskočil, láká vás stáž?
Přemýšlel jsem o tom a třeba Bayer Leverkusen, top tým současnosti, by mě hodně lákal. Navíc tam jsou čeští kluci, se kterými jsem spolupracoval. Ale hlavně jejich letošní výkony jsou fantastické a zajímaly by mě základy herní identity, kterou dal týmu trenér Alonso. Jsem si vědom, že inspirovat se Leverkusenem a přenést to do české ligy je vlastně nemožné, protože hráčská kvalita je na úplně jiné úrovni, ale určité prvky a principy použít lze.

Těší vás, že k titulu přispěl také Adam Hložek, byť z pozice náhradníka?
Spoluúčast každého českého hráče na úspěchu top mužstva je skvělá vizitka pro celý český fotbal. Vůbec to, že se tam dostal takhle mladý, je ohromná zkušenost. Je předpoklad, že bude hostovat v jiném klubu v bundeslize, což by bylo pro jeho rozvoj ideální. Pořád je to veliký talent českého fotbalu. Když dostane důvěru, nakopne se ke skvělé kariéře. Věřím tomu.

Když jste ho vedl ve Spartě, co vás trklo jako první?
Na svůj věk obrovská fyzická síla, velmi rychlých prvních několik kroků, skvělá kontrola míče. Díky tomu naskočil do ligy už v šestnácti letech. V osmnácti patřil k tahounům Sparty. Dozrál mentálně. Takového hráče by chtěl trénovat každý trenér. Fotbal miluje a dělá pro něj maximum.