Čínská menší města zažívají rozmach. Lákají lidi zpět na levnější živobytí

Číňan Čao Siao-wej udělal to, co by bylo ještě před několika lety naprosto nemyslitelné. Nechal práce baristy v Pekingu a vrátil se za lepší budoucností do svého rodného města na severovýchodě Číny.

Pětadvacetiletý mladík, jehož už nebavilo bojovat o živobytí v předražené metropoli, si nyní vydělává více peněz provozováním vlastní kavárny. Jeho menší podnik se zaměřuje na servírování specialit, v nabídce má třeba překapávanou kávu z luxusních kávových zrn Geisha za 60 čínských jüanů, tedy zhruba 196 korun za šálek.

Bublinkový čaj udělal miliardáře z půltuctu Číňanů. Trh je však stále těsnější

„Jsem blízko své rodině a po návratu domů mě čeká teplé jídlo,“ uvedl Čao poté, co se v červnu 2023 přestěhoval zpět do Dandongu, pobřežního města s více než 2,18 miliony obyvateli v severovýchodní oblasti Číny. „A co je nejdůležitější, mám svůj vlastní podnik,“ řekl agentuře Bloomberg.

Nových příležitostí v pětimilionovém městě Nan-čchang využívá i Ymir Li. Po návratu z dvacetimilionového Čcheng-tu otevřel v roce 2022 franšízu populárního řetězce s bublinkovýcm čajem Heytea v jihozápadním městě s 2,5 milionem obyvatel. Nyní provozuje dvě prodejny a zaměstnává tři lidi, kteří se také vrátili „Poznali svět a rozhodli se, že doma se žije mnohem lépe,“ řekl Li.

Tito muži jsou jedněmi z těch, kteří se stali součástí rostoucí zpětné migrace pracovníků do odlehlých regionů. Vyvolal ji hospodářský pokles v čínských velkoměstech, propouštění a tvrdá konkurenci o zbývající pracovní místa.

Města druhého řádu

Přesídlování proměňuje tato odlehlejší sídla, pro něž se vžilo označení „města nižší úrovně“. Podél hlavních ulic zde postupně vyrůstají fast foody, řetězce s bublinkovým čajem a také autosalony, v nichž prodejci movitějším navrátilcům i místním nabízejí elektromobily.

Zatímco absolventi vysokých škol a odborníci stále usilují o dobře placená pracovní místa ve velkých megapolích, podle údajů šanghajské poradenské společnosti MetroDataTech již během loňska docházelo k čistému odlivu lidí z čínského finančního centra Šanghaje a města technologického rozmachu Šen-čenu.

Měsíční výdaje spotřebitelů v menších městech se ve druhé polovině roku 2023 zrychlily téměř ve všech kategoriích, zatímco ve velkých městech byla situace právě opačná, vyplývá z průzkumu UBS Evidence Lab ve městech nižší úrovně. Ve srovnání s předchozím průzkumem se ve městech nižší úrovně výrazně zvýšila frekvence návštěv v čajovnách a kavárnách.

„Životní náklady mladých lidí ve městech nižší úrovně nejsou tak vysoké, takže mají rozpočet na to, aby si mohli dopřát jídlo a nápoje,“ řekl agentuře Bloomberg Joey Wat, výkonný ředitel společnosti Yum China Holdings, která provozuje řetězce KFC a Pizza Hut. „Mladí lidé ve městech nejvyšší úrovně (například Peking) musí šetřit penězi, protože životní náklady jsou tu vyšší.“

Například řetězec rychlého občerstvení Yum China plánuje do roku 2026 otevřít více než pět tisíc nových prodejen, z toho více než polovinu z nich mimo největší města. Přibližně 80 procent ze 180 restaurací Domino’s Pizza China otevřených v loňském roce na pevnině nebylo v Pekingu a Šanghaji.

Nejsou to však jen mezinárodní značky, které se snaží získat „maloměstské“ zákazníky. Podle údajů společnosti Canyandata, pekingské datové platformy pro prodejny potravin a nápojů, se zhruba polovina všech prodejen největších čínských značek rychlého občerstvení nachází ve městech nižšího stupně.

Návrat do nového

Ti Číňané, kteří se vydávají na cestu zpět do míst, odkud přišli, nacházejí elegantní nákupní centra, nové elektromobily plnící ulice a obchody plné nakupujících. Ceny doma jsou pak jen zlomkem těch v metropolích. Spotřebitelé, kteří mají větší disponibilní příjem, již neváhají utrácet za večeře v KFC nebo za značkové mikiny. Někteří z nich si konečně mohou dovolit i elektroauto.

Čína drží evropské zbrojaře v šachu. Bez její klíčové suroviny Kyjev padne

Před lidmi z malých měst se otvírá stabilnější kariéra i ve státní správě, nemocnicích a státních podnicích, na rozdíl od jejich protějšků z velkých měst, kteří jsou ve stresu kvůli snižování platů či škrtání pracovních míst. Pracovní kultura „996“ v největších městech, tedy od 9 do 21 hodin šest dnů v týdnu, v menších oblastech téměř neexistuje.

Někteří navrátilci, kteří se přestěhovali pouze z ekonomické nutnosti, však mají tendenci se vracet do velkých měst, kdykoliv jim to příležitosti dovolí. Například Třicetiletá Číňanka Čchanová, která si z důvodu ochrany soukromí přála používat pouze své příjmení, investovala po propuštění koncem loňského roku do restaurace menším městě. Její návrat do Nan-čchangu v jihovýchodní čínské provincii Ťiang-si ze světové metropole Hongkongu ale trval pouhých šest měsíců. Když jí totiž počátkem roku 2024 nabídla práci soukromá kapitálová společnost, prodala svůj podíl v restauraci a vrátila se do Hongkongu, kde pracovala jako investiční ředitelka.

„Život v menším městě také není úplně jednoduchý,“ říká žena. „Začínala jsem v deset hodin dopoledne a obchod zavírala v deset hodin večer,“ uzavřela podle Bloombergu.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}