Češi si na důchod šetří na „spořáku“, o možnostech investic nemají dostatek informací

Sen o finanční stabilitě v penzi komplikují špatně zvolené produkty a krátký investiční horizont. Efektivní možnosti spoření na důchod se státní podporou přináší dlouhodobý investiční produkt. Češi o něm ale nemají dostatek informací. To vyplývá z nedávného průzkumu společnosti OVB Allfinanz. Bez rady odborníka spoří Češi často neefektivně, nevyužívají vhodnou skladbu finančních produktů nebo nevyužívají naplno možnosti státních příspěvků a odpočtů daní, tvrdí průzkum. Daně jsou přitom silným nástrojem, jak může stát občanům usnadnit kumulaci dostatku kapitálu (úspor) na důchod.

Většina Čechů si uvědomuje, že bez doplňkových produktů pro spoření na důchod jim v budoucnosti ke spokojenému životu nebude stačit státem přiznaná výše důchodu. „Ukazuje to na zodpovědný přístup lidí k vlastní budoucnosti. Široká veřejnost si v dnešní době začíná uvědomovat, že není vhodné spoléhat se na státní důchodový systém, a každý pracující by si měl vytvářet své vlastní úspory, které mu v budoucnu zajistí spokojený život,“ říká Richard Beneš, obchodní ředitel společnosti OVB Allfinanz.

Produkty, které Češi nejčastěji využívají pro spoření na důchod, N = 1030 (18–59 let), 3/2024 prostřednictvím panelu IPSOS

Češi, kteří se k budování soukromých úspor na penzi odhodlají, ale narážejí na řadu komplikací. Nejčastěji neumějí zvolit vhodné produkty – 47 % dotázaných spoří na spořicích účtech, 24 % dokonce odkládá peníze na penzi jen na běžný bankovní účet a 19 % na stavební spoření. „Ani jeden z těchto nástrojů nedokáže pomoct dlouhodobě kumulovat potřebné množství kapitálu, většinou ani neporáží inflaci, a lidé tak o hodnotu naspořených peněz spíše přicházejí, než aby ji navyšovali,“ dodává Richard Beneš. „Když k tomu připočteme fakt, že polovina Čechů ani pořádně neví, kdy dosáhne důchodového věku, a osm z deseti si nikdy nezkoušelo spočítat výši svého státního důchodu, je na frustraci a zklamání při nástupu do penze zaděláno,“ vysvětluje Richard Beneš.

DIP: Málo známý produkt s významnými výhodami

Stát přitom od letošního roku rozšířil možnosti, kterými si Češi mohou spořit na stáří, o dlouhodobý investiční produkt (DIP). Ten zahrnuje jak nové, tak už existující finanční produkty, které umožňují vytváření úspor na stáří. Zároveň výrazně rozšiřuje příležitosti, do kterých lze investovat s nárokem na daňové úlevy, a přináší možnost jednotlivé produkty kombinovat. Na DIP, podobně jako na životní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření, může také přispívat zaměstnavatel, a to až do výše 50 tisíc korun ročně v součtu všech tří produktů (DIP, ŽP, DPS).

Češi ale nový nástroj DIP v podstatě neznají, jak dále ukazuje průzkum OVB Allfinanz. Dostatek informací o tomto produktu má podle svých slov pouze 15 % dotázaných. „S našimi klienty aktivně komunikujeme možnosti, které DIP nabízí, protože jsme přesvědčeni, že jeho využívání je spolu s možností odečíst až 48 tisíc korun od základu daně za jedno zdaňovací období vynikajícím nástrojem pro spoření na důchod,“ dodává Richard Beneš. Jen při plném využití a reinvestici financí vrácených na daních může běžný občan uspořit dodatečného téměř půl milionu korun navíc. (poznámka: viz příklad níže)

Řada lidí spoléhá při výběru vhodných produktů a nástrojů pro spoření na radu odborníků. Ti ke každému klientovi přistupují individuálně a dokážou připravit vhodně zvolené portfolio produktů pro maximální výnosy bez ohledu na to, jak dlouhá bude doba spoření. Podle průzkumu by si 52 % dotázaných nechalo poradit od odborníků při plánování investic s cílem spoření na důchod. Na druhou stranu téměř 30 % dotázaných nicméně neví, zda by odbornou pomoc v oblasti financování využili, nebo tuto službu dokonce vysloveně využívat nechtějí (17 %). „Konzultace se zkušeným finančním poradcem pomáhá klientovi zorientovat se v komplexním tématu spoření na důchod. Správně rozvržené portfolio investic je efektivnější a může klientům přinášet vyšší zhodnocení než investice do jediného produktu. Je škoda, že část občanů při rozhodování o svých financích jedná intuitivně, což často vede ke špatným rozhodnutím,“ říká Vojtěch Šmajer, produktový analytik pro investice a penze OVB Allfinanz.

Největší efekt má složené úročení, začít je ale možné kdykoli

Jako modelovou situaci si můžeme vzít případ studenta, který začíná investovat do DIP již ve 20 letech a pouze s malým měsíčním vkladem 500 korun. „Do 65 let takový investor postupně po malých částkách vloží do produktu celkem 270 tisíc korun. Díky efektu složeného úročení pak bude tento člověk při předpokládaném 7% p. a. zhodnocení odcházet do důchodu s téměř 1,9 milionu korun,“ vysvětluje Vojtěch Šmajer.

„Rozhodně to ale neznamená, že je DIP nástrojem pouze pro mladé lidi. Výhodou tohoto produktu je jeho velká variabilita a poměrně značné daňové zvýhodnění,“ sděluje Vojtěch Šmajer.

Na dalším modelovém příkladu OVB ukazuje, jak využít DIP na maximum. Klientka ve věku 40 let se rozhodla investovat prostřednictvím DIP 4 tisíce korun měsíčně, do důchodového věku jí zbývá 25 let. V kalkulaci je počítáno také s průměrným příspěvkem zaměstnavatele asi 1 200 korun měsíčně. Finální naspořená částka bude 4 212 000 korun + hodnota reinvestovaných daňových úlev. Stát jí ročně na daních vrátí 7 200 korun (v případě 15% sazby daně) nebo 11 040 korun (v případě 23% sazby daně). Klientka tyto prostředky bude pravidelně investovat dál. Při průměrném 7% zhodnocení p.a. to pro ni v jejích 65 letech bude znamenat, že jen z těchto daňových zvýhodnění naspoří místo 180 000 korun krásných 455 393 korun (v případě 15% sazby daně), respektive místo 276 000 korun to bude 698 269 korun (v případě 23% sazby daně).

„Doporučujeme pracovat také s částkami, které lidé za DIP dostávají zpět formou daňového zvýhodnění. Je tak možné zvýšit celkovou hodnotu, kterou do důchodu naspoříte, klidně i o půl milionu korun,“ uzavírá Vojtěch Šmajer.