Omezit zemědělské dotace bude možné i za špatné pracovní podmínky

V dosavadních podmínkách byly například snahy o omezení eroze, povinný minimální pokryv půdy, zákaz vypalování strnišť nebo maximální výměra jedné plodiny. Bez nich podniky nemohly dosáhnout na plné dotace.

Proti návrhu se staví mnohé zemědělské organizace, pro jsou naopak odboráři, podle kterých se tak budou snáze uzavírat kolektivní smlouvy. Podle odborového předáka Bohumíra Dufka ale nejspíš vláda nestihne novou legislativu do konce roku přijmout a povinná evropská novinka se tak bude dohánět až v roce příštím pod hrozbou sankcí.

Podle ministerstva zemědělství je tzv. sociální kondicionalita podmínka, kterou mohly členské státy odložit maximálně do začátku příštího roku. „Ministerstvo zemědělství dlouhodobě nepodporovalo začlenění této nové podmínky do pravidel Společné zemědělské politiky (SZP) a opakovaně žádalo Evropskou komisi o zvážení tohoto kroku. Máme za to, že se jedná o zbytečné zesložitění systému SZP, navíc o agendu, která do resortu zemědělství vůbec nespadá. Bude náročné pro vazbu sociálně-právních témat v rámci SZP zavést do administrativního systému v praxi,“ řekl MF DNES mluvčí úřadu Vojtěch Bílý.

Zemědělci znovu vyrazí do Prahy. Protesty vypuknou za tři týdny

Navíc podle něj kontroly na pracovištích fungují správně a spolehlivě. „Není tak nutné podmiňovat dodržování sociálně-právních povinností výplatou zemědělských dotací,“ dodal.

Zemědělci se obávají další administrativy

Ačkoliv mluvčí slibuje, že zemědělci nebudou muset nic nového prokazovat a že si informace budou mezi sebou úřady předávat, zemědělci se nárůstu administrativních povinností obávají. „Tato pravidla mohou přinést zvýšení administrativní zátěže pro zemědělské podniky i kontrolní orgány státní správy či zdvojení sankcí. To by zároveň mohlo mít vliv na další zdržování výplat dotačních podpor, jako se to děje nyní,“ sdělila mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková. Podle ní je třeba v rámci pracovněprávních věcí v zemědělství řešit hlavně nedostatek pracovníků a jak vzbudit zájem o tento obor u nové generace.

Kontrolovat by se například mohla úroveň školení zaměstnanců, ergonomie a ochrana zdraví při práci nebo podmínky ohledně předvídatelnosti práce. Podle ředitelky Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Karolíny Menclové mají samozřejmě všichni pracovníci včetně rodin farmářů právo na slušné a bezpečné pracovní podmínky.

„Zároveň by bylo vhodné reflektovat i to, že zemědělci jsou nespokojeni s vývojem a náročností byrokracie a administrace, což sociální kondicionalita přinese i přesto, že to jistě nebylo jejím cílem a ani účelem. Pracovní právo je již stanoveno na vnitrostátní úrovni prostřednictvím zákonných předpisů nebo kolektivního vyjednávání,“ sdělila Menclová s tím, že další administrativa není potřebná. Navíc každý stát má rozdílné podmínky ohledně zaměstnanosti, odměňování nebo pracovní doby, neměly by se tak řešit v rámci zemědělské politiky.

Cizinci ze zemí mimo EU si už českou zemědělskou půdu nekoupí

Největší obava je podle ní z toho, jakým způsobem bude EU v jednotlivých státech přistupovat k administrativním chybám a jejich vyhodnocování. „Klademe si otázky, zda to povede k reálnému zlepšení pracovních podmínek nebo ke snížení či zvýšení pracovních pozic, snížení či zvýšení produkce nebo ke snížení či navýšení úředníků na úrovni EU či členského státu?“ ptá se. V případě ČR jde podle ní prakticky o duplikování kontrolního systému, který už je zavedený přes inspektoráty práce. Proti se pak staví i poslední z velkých nevládních organizací, Asociace soukromého zemědělství ČR.

Naopak odborář Dufek je pro krácení dotací v případech, kde se nepovede vyjednat kolektivní smlouvy. „Ale čekám na to, co zpracuje vláda, protože jakýkoliv materiál by měl být lepší než to co v současnosti,“ uvedl. Podle něj v současnosti zaměstnavatelské svazy zneužívají svého postavení a blokují kolektivní vyjednávání, například pro letošní rok ještě není uzavřené a v předchozích obdobích se situace řešila s mediátorem.